To, co je v dotazu popsáno, NOZ označuje jako zřeknutí se dědického práva. Dědic se však dle dosavadní právní úpravy nemůže předem zříci svého dědického práva a musí po zůstavitelově smrti dědictví buď přijmout, nebo odmítnout. Vzdání se dědictví je jiným institutem dědického práva a dědic se může dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice až po smrti zůstavitele. Stávající právní úprava vzdání se dědictví neumožňuje.

Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“), který nabude účinnosti ke dni 1. ledna 2014, nově dědici umožní, aby se svého dědického práva zřekl ve smlouvě se zůstavitelem (§ 1484 odst. 1 NOZ). Zřeknutí se dědického práva není darováním ani jiným majetkovým převodem, a proto se nemohou věřitelé dovolávat presumptivního dědice neúčinnosti právního jednání cestou odpůrčího práva. Dědického práva se lze ovšem zříci i za odbytné, úplatu nebo jiné protiplnění, proti čemuž popřípadě již odporovat lze podle obecných ustanovení. Pro smlouvu o zřeknutí se dědického práva se vyžaduje forma veřejné listiny (vyhotovená notářem). Zavedení zřeknutí se dědického práva povede k vypořádání případných dědických sporů již za zůstavitelova života. Zříci se dědictví je možné jako celku, nebo se může zůstavitelův potomek zříci pouze práva na povinný díl. Ve druhém případě pak potomek může v případě dědění ze zákona ještě dědit.

Pokud dědic uzavře smlouvu se zůstavitelem o zřeknutí se dědického práva před 1. lednem 2014 a zemře-li až po 1. lednu 2014, bude se taková smlouva považovat za platnou (§ 3071 NOZ), i když ji dnešní právní úprava nepřipouští. Zemře-li však před 1. lednem 2014, nebude mít tato smlouva žádné právní následky (bude se tedy posuzovat, jako by ani nebyla).

Podle dosavadní právní úpravy i podle úpravy NOZ může dědic po smrti zůstavitele dědictví jak přijmout, tak také odmítnout. Dědictví se odmítá výslovným prohlášením vůči soudu. Prohlášení o odmítnutí dědictví může dědic učinit jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout a o následcích odmítnutí vyrozuměn. Odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl. Pak nebude mít ani povinnost hradit zůstavitelovy dluhy.

Dědic, který dědictví neodmítne, se jej bude moci nově podle úpravy NOZ (§ 1490 odst. 1) před soudem v řízení o pozůstalosti vzdát ve prospěch druhého dědice. Oproti tomu odmítnout dědictví nelze ve prospěch jiné konkrétní osoby. Jestliže se vzdá dědictví ten, který byl obtížen příkazem, nařízením odkazu nebo jiným opatřením, nezbavuje se tím povinnosti splnit (§ 1490 odst. 2 NOZ).

Je pak na úvaze, zda již nyní sepsat se zůstavitelem smlouvu o zřeknutí se dědického práva formou veřejné listiny, nebo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout.

V případě, že jste nenašli odpověď na Váš dotaz, napište nám jej prostřednictvím našeho formuláře.