Změny v nabývání vlastnického práva

Přivlastnění věci opuštěné a nález věci ztracené či skryté

NOZ se v mnohem větší míře věnuje problematice nálezu věcí ztracených, skrytých či opuštěných. Opouští stávající řešení OZ, dle něhož vlastnické právo k takovým věcem nabývá obec (vyjma nemovitostí), neboť OZ zcela opomíjí postavení nálezce.

Oproti dnešní úpravě je v NOZ navíc prodloužena lhůta pro nabytí vlastnického práva na 3 roky (§ 1057). Tím NOZ odstraňuje neopodstatněný rozdíl ve vztahu k vydržení vlastnického práva, který byl terčem kritiky. Pro nemovité věci platí lhůta 10 let, po jejím uplynutí nabývá vlastnické právo stát.

Zvláštní režim platí pro nalezená zvířata: Nálezce k nim nabude vlastnické právo již po uplynutí dvou měsíců, během nichž se o zvíře nikdo nepřihlásil. Pokud nálezce o zvíře nemá zájem, může je obec svěřit provozovateli útulku pro zvířata. Pokud se po uplynutí 4 měsíců o zvíře nikdo nepřihlásí, může provozovatel útulku se zvířetem volně nakládat (§ 1059).

Vydržení

Pokud osoba, která není vlastníkem, vykonává právo k věci po stanovenou dobu, dojde k vydržení práva. Jak vyplývá již ze samotného názvu tohoto institutu, může vydržet pouze ten, kdo drží, tj. fakticky ovládá určitou věc, počíná si jako vlastník, nebo osoba, která má k věci jiné právo.

Vydržením se mění faktický stav (držba) na stav právní, neboť po uplynutí stanovené doby a při splnění dalších podmínek se z držitele stává vlastník.

Vydržením dochází nejčastěji k nabytí práva vlastnického, stejně tak je ale možné nabýt i právo odpovídající věcnému břemeni (konkrétně služebnost dle § 1260), nebo právo stavby § 1243.

K vydržení práva k movité věci je třeba nepřerušená držba po dobu tří let. Pro věci nemovité je stanovena lhůta desetiletá. NOZ tedy vydržecí lhůty ponechává stejné jako za současného stavu.

Zásadní novinkou je možnost mimořádného vydržení, jehož se může dovolávat i osoba, která neprokáže právní důvod své držby. Předpokladem mimořádného vydržení je však uplynutí dvojnásobné doby oproti standardním lhůtám (tj. 6 let u věcí movitých a 20 let u nemovitých). Kdo měl nepoctivý úmysl (např. zloděj), nemůže vydržet ani mimořádně.

Převod vlastnického práva smlouvou

Podle současného občanského zákoníku je k nabytí vlastnického práva k movitým věcem (převádí-li se smlouvou) vedle účinné smlouvy (kupní, darovací atd.) třeba ještě předání věci nabyvateli (např. kupujícímu).

Při převodu nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí dochází k nabytí vlastnického práva až vkladem do tohoto veřejného seznamu.

Nový občanský zákoník právě uvedené způsoby odvozeného nabývání vlastnického práva k věcem movitým mění, a to tím způsobem, že k převodu vlastnického práva u movitých věcí dochází již samotnou účinností smlouvy. Takové řešení je považováno za více vyhovující praktické potřebě jednoduchého a rychlého hospodářského styku.

V některých případech však NOZ u dvoufázového převodu zůstává, neboť to považuje za opodstatněné. Tak je tomu obecně u věcí evidovaných ve veřejných seznamech, ať už se jedná o věci movité (§ 1102) či nemovité (§ 1105). Předání věci je podmínkou převodu vlastnictví např. při koupi zboží v obchodě (§ 2160).