Koncepční změny

Kontinuita

Jak již bylo uvedeno, ZOK věcně odpovídá především druhé části současného obchodního zákoníku, který se věnuje obchodním společnostem a družstvům.

Tuto právní úpravu zákon z části přebírá, nicméně v mnohém ji také modifikuje a doplňuje. Hlavním cílem změn je přitom vytvoření moderního a podnikatelsky atraktivního právní prostředí, které by dokázalo konkurovat jiným státům EU, a které by dostatečně motivovalo obchodní korporace k působení v ČR

Systematika a přehlednost

ZOK se snaží stejně jako NOZ o co nejjednodušší podání právního textu. Kromě celkové kultivace vyjadřování tak ze zákona mimo jiné odstraňuje nepotřebné definice, snižuje počet nepřehledných vnitřních odkazů či počet a délku odstavců jednotlivých paragrafů.

Oproti dosavadní právní úpravě obchodních společností a družstev přináší ZOK také mnohem propracovanější systematiku uspořádání pravidel.

Právní úprava je rozdělena do několika úrovní podle míry své obecnosti. Na vrcholu hierarchie stojí obecná ustanovení občanského zákoníku o právnických osobách (§ 118 – 209) a korporacích (§ 210 – 213), následuje obecná úprava obchodních korporací (§ 1 – 94) a jejich konkrétních forem (např. s.r.o. – § 132 – 242) v ZOK.

Pokud tedy například část ZOK věnovaná s.r.o. neobsahuje veškerá potřebná ustanovení (např. o její likvidaci), je třeba využít právní úpravu na obecnější úrovni, např. v NOZ.

Tento vytváří kompaktnější strukturu, u které je mnohem menší riziko výskytu mezer či jiných nedostatků.

Racionálnější zapracování evropského práva

Řada pravidel korporačního práva je určována právem EU. Nezřídka jsou však evropská pravidla do českého práva zaváděna způsobem přísnějším, než právo EU skutečně požaduje. Příkladem mohou být nejen ustanovení o akciové společnosti (např. § 196a ObchZ), ale i některá ustanovení o společnosti s ručením omezeným, na které nebylo komunitární právo původně ani cíleno (např. zákaz řetězení).

ZOK tento přístup „přílišného aktivismu" přehodnocuje a snaží se (pokud to není vzhledem k závazkům ČR nezbytné) zachovávat co nejvyšší míru smluvní svobody.

Liberalizace i ochrana

Liberalizace, nebo-li uvolňování pravidel, je v současnosti jedním z nejvýraznějších trendů regulace obchodních korporací v Evropě. ZOK se snaží tento směr následovat.

Snižuje tedy celkový počet donucujících ustanovení, odstraňuje přílišnou kasuistiku a detailnost úpravy. V rámci tohoto procesu však klade důraz i na to, aby jím přinášené změny nesnižovaly úroveň ochrany zájmů věřitelů, minoritních společníků, spotřebitelů apod.

Cílem zákona totiž není bezbřehá volnost, ale systém, který na jedné straně příliš neomezuje podnikání a na druhé straně chrání ty, kteří nemají dostatečný vliv nebo dostatečné informace.

Uvolnění některých pravidel je tak vyváženo důkladnější regulací těch, kdo spravují majetek obchodních společností a družstev (jednatelé, představenstvo apod.) a jejich chování (např. pomocí pravidel o střetu zájmů, o vyloučení z výkonu funkce, o péči řádného hospodáře a odpovědnosti apod.).