Vládní návrh zákona o zvláštních řízeních soudních

Nový zákon o zvláštních řízeních soudních obsahuje taxativní výčet všech nesporných a jiných zvláštních řízení a úpravu jejich zvláštností oproti řízení spornému, které bude upraveno v občanském soudním řádu. První (obecná) část zákona upravuje specifika oproti spornému řízení, která jsou společná všem řízením upraveným v dalších částech zákona (například příslušnost, zahájení řízení ex offo, vymezení účastníků, dokazování, rozhodnutí). Zvláštní část zákona pak upravuje jednotlivá řízení (nesporná a jiná zvláštní řízení), a to už zmíněným taxativním výčtem (například řízení o podpůrných opatřeních, řízení ve věcech svéprávnosti, řízení ve věcech svěřenského fondu, řízení o pozůstalosti, řízení ve věcech rodinně právních, opatrovnických atd.).

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Novela občanského soudního řádu reaguje na nové instituty nového občanského zákoníku (např. podpůrce účastníka v řízení, úprava žalob z rušené držby, procesní úprava dědických novinek jako odkaz, dědická smlouva) a přináší také terminologické změny („způsobilost k právům a povinnostem“ → „právní osobnost“; „způsobilost k právním úkonům“ → „svéprávnost“; „právní úkon“ →„právní jednání“; termín „podnik“→ „obchodní závod“ aj.).

Zákon zároveň reaguje na nový zákon o zvláštních řízeních soudních, když ruší všechna ustanovení, která bude nově upravovat zákon o zvláštních řízeních soudních. Nově tak občanský soudní řád bude upravovat pouze řízení sporná a nový zákon o zvláštních řízeních soudních nesporná a jiná zvláštní řízení.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů

Novela insolvenčního zákona přináší nový způsob určování insolvenčních správců. Správci se budou nově vybírat podle předem daného pořadí. Součástí novely je například i nový institut společného oddlužení manželů. Norma také zmírňuje kvantitativní kritéria při reorganizaci, aby se podpořila restrukturalizace i menších podniků a harmonizuje terminologii s novým občanským zákoníkem.

Vládní návrh zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

Rejstříkový zákon upravuje zápis do rejstříku právnických osob soukromého práva. Do rejstříků budou zapisovat rejstříkové (krajské) soudy, nově budou moci přímo zapisovat také notáři na základě notářského zápisu. To nejen zrychlí zapisování do rejstříku pro veřejnost, ale také uleví agendě soudů. Podle této normy budou zapisovány spolky, obchodní společnosti, družstva, ústavy, nadace, nadační fondy a společenství vlastníků jednotek.

Vládní návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti

Pojem veřejné prospěšnosti se zavádí do českého právního řádu vůbec poprvé. Veřejná prospěšnost se nemá posuzovat na základě právní formy právnické osoby, ale podle charakteru činnosti, kterou vykonává. Takové koncepční řešení už přijala řada zemí Evropy. Norma jasně definuje podmínky, za kterých může právnická osoba nabýt a také pozbýt statusu veřejné prospěšnosti a zavádí i určitá přísnější pravidla správy právnických osob, které status získají. Jde například o vyšší nároky na účetnictví, jako je povinnost vést odděleně účetnictví týkající se jednotlivých činností právnické osoby, nebo povinnost zveřejňovat určité účetní dokumenty. Zákon myslí i na pravidla, která mají zabránit vyvádění majetku z právnické osoby. Cílem je zajistit vyšší transparentnost právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti.

Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva

Doprovodný zákon vzhledem k novému občanskému zákoníku novelizuje 71 zákonů (např. notářský řád), které obsahují technické úpravy vyplývající z rekodifikace soukromého práva.

Senátoři naopak zamítli vládní návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti. „Účinnost občanského zákoníku není podmíněna schválením jeho doprovodné legislativy. Bez zcela nového a dosud v českém právu nedefinovaného statusu veřejné prospěšnosti může rekodifikace soukromého práva v praxi reálně fungovat. Neuvažujeme tedy pro prosazení tohoto návrhu zákona využít zákonné opatření,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová.