Desetiletá práce rekodifikační komise ministerstva spravedlnosti dnes dosáhla významného mezníku. Kabinet na své schůzi jednohlasně schválil trojici zákonů, které mění soukromé právo v ČR – návrh nového občanského zákoníku, zákona o obchodních korporacích a zákona o mezinárodním právu soukromém. Do sněmovny dále prošla i novela zákona o rozhodčím řízení.

„Jsem přesvědčen, že pro občany je tato úprava mimořádně důležitá. Upravuje to, co je osvědčené, co jinde v Evropě funguje," uvedl k občanskému zákoníku ministr spravedlnosti a předkladatel návrhu Jiří Pospíšil. Celou rekodifikaci soukromého práva pak označil za jednu z největších legislativních prací, která se v Česku za posledních dvacet let udála.

Občanský zákoník

Nový občanský zákoník opouští principy vytvořené v 60. letech minulého století a vrací se k tradičnímu pojetí soukromého práva, jak je v Evropě běžné. Jde o liberální úpravu vycházející z principů přirozeného práva a smluvní volnosti stran za současné ochrany slabšího. Nový občanský zákoník sjednocuje roztříštěnou úpravu soukromého práva do jednoho kodexu.

Zákoník je tématicky rozdělen do pěti částí – Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva, Relativní majetková práva a Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. V Obecné části jsou především vymezeny jednotlivé pojmy, se kterými následně text občanského zákoníku pracuje. Část Rodinné právo zahrnuje dnešní zákon o rodině. Dotýká se jak institutu manželství, tak vztahů mezi příbuznými, zejména pak vztahů mezi rodiči a dětmi. Část Absolutní majetková práva v sobě skrývá definici vlastnictví, práva k cizím věcem a problematiku dědění. Čtvrtá, nejobsáhlejší část nazvaná Relativní majetková práva zahrnuje různé druhy smluv, stejně tak jako závazky z deliktního jednání, tedy i odpovědnost za škodu.

Zákon o obchodních korporacích

Návrh zákona reaguje na novou úpravu občanského zákoníku a stanoví určité odlišnosti typické pro podnikatelský svět. Upravuje skutečnosti vztahující se k vzniku, zániku a správě obchodních společností a družstev. Nemění drasticky stávající právní úpravu, v určitých ohledech ale reaguje na vývoj v ostatních evropských zemích tak, aby česká úprava obchodních společností byla ve srovnání se zahraničím konkurenceschopnou.

Mezi hlavní přínosy návrhu lze zařadit jednodušší podnikání, svobodné rozhodování o vlastnictví a motivaci k dobré správě společností. Ke konkrétním změnám patří například snížení nejnižšího možného základního kapitálu společnosti s ručením omezeným z 200.000 Kč na 1 korunu, částečné rozvolnění akciové společnosti či nové pravidlo, podle nějž budou členové statutárního orgánu společnosti, která je v úpadku, ručit věřitelům společnosti za splnění všech povinností, jestliže to stanoví soud.

Po účinnosti zákona o obchodních korporacích mohou společnosti i nadále pokračovat podle svých dosavadních smluvních úprav, pokud se samy nerozhodnou, že se podrobí novému zákonu. V zájmu ochrany třetích osob však v takovém případě musí společnost přejít pod působnost zákona o obchodních korporacích zcela, nikoliv pouze v některých vybraných částech. Tak se předejde narušení stávajícího stavu, vysokým transakčním nákladům a znejistění třetích stran.

Zákon o mezinárodním právu soukromém

Stěžejní část zákona upravuje tzv. kolizní normy pro řešení různých právních případů s mezinárodním prvkem a stanoví pravidla pro pravomoc soudů při řešení těchto případů. Jedná se zejména o kolizní normy, které určují pravidla pro právní způsobilost, manželství, poměry mezi rodiči a dětmi, partnerství, osvojení, věcná práva, dědictví, cenné papíry a závazková práva.

Vedle návrhů zákonů, které představují rekodifikaci soukromého práva hmotného, dnes vláda schválila také novelu zákona o rozhodčím řízení. Ta si klade za cíl především zakotvit silnější ochranu spotřebitele v případech, kdy spotřebitel uzavřel rozhodčí smlouvu, a tím se vzdal práva na projednání případného sporu ze smlouvy u soudu. Návrh zakazuje sjednat rozhodčí smlouvu jako součást podmínek, kterými se řídí smlouva hlavní. Platná bude pouze taková rozhodčí smlouva, která bude sjednána samostatně a bude jednoznačně obsahovat projevy vůle obou smluvních stran. Rozhodčí smlouva tak bude sjednávána odděleně a spotřebitel bude mít na výběr, zda ji podepíše, či nikoliv. Návrh zakotvuje určité povinné náležitosti, které bude muset mít rozhodčí doložka.

Přísnější podmínky se budou vztahovat i na osobu rozhodce – návrh obsahuje požadavek vysokoškolského vzdělání a bezúhonnosti. Novela podrobněji vymezuje podjatost rozhodce.

V neposlední řadě návrh v určité míře umožňuje věcný přezkum rozhodčího nálezu vydaného ve sporu ze spotřebitelské smlouvy obecným soudem.

18. 5. 2011                                                                                                                      Tereza Palečková, tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti