(Dana Prudíková, František Korbel, MF Dnes, 18.10.2013)  Na prodej ledničky stačí dohoda, k prodeji domu musíte navíc na katastr. Jaký je rozdíl mezi movitou a nemovitou věcí? A kdy zodpovídáte za škodu způsobenou zvířetem?

Sešit, aktovka, auto, akcie, pozemek. Toto všechno jsou věci. Ale ke každé z nich právo přistupuje jinak, vyžaduje jiné chování.

Pozemky, samostatné podzemní stavby (například metro, podzemní garáže) a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon (např. právo stavby), jsou věci nemovité. Veškeré další věci jsou věci movité (například pastelky, aktovka, sporák, lednička, auto...). Toto rozdělení má svůj význam, protože občanský zákoník přistupuje k různým věcem odlišně. Například pro věci nemovité je typické, že se pro nakládání s nimi vyžaduje písemná forma. Jinak se také převádějí – u movitých věcí dochází k převodu vlastnictví již podpisem smlouvy (dosud to bylo až fyzickým předáním), zatímco u nemovitých až zápisem do katastru.

PŘÍKLAD Ke koupi automobilu Kopečkovi nepotřebují nutně podepsat smlouvu písemně, vlastníky se stanou, i když se na podmínkách koupě domluví ústně. (Smlouva se sice většinou uzavírá písemně, ale v tomto případě to nevyžaduje zákon, ale děje se tak kvůli lepší důkazní pozici, tedy aby mohly strany později v případě problémů prokázat, na jakých podmínkách byly domluvené). Pokud by však Kopečkovi kupovali nový dům, byla by koupě s písemnou smlouvou nutností. Současně s podpisem smlouvy se také strany musí domluvit, kdo smlouvu donese na katastr nemovitostí, protože vlastníky se kupující stanou, až když bude jejich právo zaneseno v katastru.

CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ?

Kam zmizely stavby?

Nový občanský zákoník po 63 letech znovu sjednocuje pozemek a stavby na něm tak, jak je to běžné již od římského práva v celé Evropě. Stavby již nebudou samostatnou věcí, jako je tomu dnes, ale součástí pozemku, podobně jako jiné předměty, které jsou s ním trvale spojeny a nelze je jednoduše přemístit (například stromy, studny, rybníky apod.). Spojením vlastnictví se spojí i pozemek a stavba v jedinou nemovitou věc, stavba tak zhodnotí pozemek. U staveb, které mají stejného vlastníka jako pozemek pod nimi, se to stane automaticky k 1. lednu 2014. U ostatních staveb se tak stane postupně, neboť ani jednoho z vlastníků nelze vyvlastnit, ale oba získají navzájem předkupní právo, aby se vlastnictví stavby a pozemku do budoucna spojilo. O tom více v příštím díle.

Máte právo vědět, co se stalo s vaší amputovanou končetinou

Člověk není věc, tedy lidské tělo ani jeho části, třebaže byly od těla odděleny, nejsou věc a nelze s nimi obchodovat. Transplantační zákon pak stanoví, za jakých podmínek lze bezplatně nakládat s oddělenými částmi lidského těla dárce ve prospěch příjemce.

„Kam se poděla moje noha?“ ptal se v jednom českém filmu pacient mladého lékaře Štěpána Šafránka. Štěpán tehdy nevěděl, ale s novým občanským zákoníkem by již musel po osudu končetiny pátrat.

Člověk, jemuž byla odňata část těla, má totiž právo dozvědět se, jak s ní bylo naloženo. Naložit s odňatou částí lidského těla způsobem pro člověka nedůstojným nebo způsobem ohrožujícím veřejné zdraví je zakázáno.

Občanský zákoník připouští použití odňaté části těla k účelům zdravotnickým, výzkumným nebo vědeckým, člověk s tím však musí souhlasit. Člověk má právo rozhodnout o svém těle i pro dobu po smrti, zejména je oprávněn rozhodnout, jaký má mít pohřeb.

Výjimkou z tohoto pravidla jsou vlasy, nehty nebo podobné části lidského těla, které lze bezbolestně odejmout bez znecitlivění a které se přirozenou cestou obnovují – tyto jsou věcí a lze s nimi i obchodovat.

Tzn. ženy mohou prodat své dlouhé vlasy k dalšímu využití kadeřnickému salonu, muži mohou dále poskytnout sperma.

CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ?

Vyžaduje se k transplantaci souhlas dárce?

U žijícího dárce se vyžaduje souhlas, u zemřelého stačí, když nevyjádřil za života nesouhlas (souhlas s poskytnutím částí těla po smrti se tedy předpokládá). To však stanoví přímo transplantační zákon, občanský zákoník na tom nic nemění.

Ztracenou věc byste měli vrátit, opuštěnou si lze ponechat

Movitá věc, kterou vlastník úmyslně opustil, protože už ji nechce, nikomu nepatří, jde o „věc ničí“. Platí, že věc, která nikomu nepatří, si každý může přivlastnit. Nový občanský zákoník rozlišuje věci opuštěné, ztracené a ukryté a důležitou roli hraje také hodnota věci.

V případě, že vlastník se o svou movitou věc nezajímá více než 3 roky (u nemovitostí více než 10 let), předpokládá se, že ji opustil. Tedy až po této lhůtě si může věc přivlastnit jiný člověk. U nemovitostí je to úplná novinka a po uplynutí 10 let připadne státu.

Pokud byla na místě přístupném veřejnosti (např. na tramvajové zastávce, před popelnicí, v parku na lavičce) nalezena věc nepatrné hodnoty, považuje se za opuštěnou a nálezce si ji může ponechat okamžitě. Např. mobilní telefon nebude věc nepatrné hodnoty, staré noviny či obnošené kalhoty položené u popelnic spíše ano.

Pokud člověk nalezne ztracenou věc, která není zjevně opuštěná a jejíž majitel není znám, a neví, komu ji vrátit, odevzdá ji do tří dnů buď obci, ta nález vyhlásí, a nepřihlásí-li se o věc vlastník, stane se po 3 letech sama vlastníkem.

Pokud byla věc nalezena ve veřejné budově nebo ve veřejném dopravním prostředku, tak jejich provozovateli, tj. mobil nalezený v tramvaji odevzdá dopravnímu podniku.

Tomu, kdo věc našel, náleží nálezné, zpravidla ve výši desetiny ceny nálezu. Pokud má však věc cenu pouze pro osobu, která ji ztratila, náleží nálezci nálezné podle slušného uvážení. Tedy nálezné za mobilní telefon v hodnotě

Za léčení psa můžete dostat náhradu vyšší, než je cena zvířete

Zvíře již nebude věc, je to smysly nadaný živý tvor. I přesto se na ně vztahují některá pravidla pro věci, ale pouze v tom rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze. Se zvířetem tedy lze obchodovat, i s novým občanským zákoníkem si budete moci koupit pejska nebo ho dostat z útulku. Ale nepůjde dát domácího mazlíčka do zástavy nebo ho zadržet jako jiné věci pro účely zaplacení dluhu. V případě psa se totiž jedná o tvora, který bývá fixovaný na svého pána a zadržováním by mu mohla být způsobena újma, což se neslučuje s jeho povahou živého tvora (na rozdíl například od stáda krav či hejna slepic).

Současně se předpokládá, že když je nalezeno zvíře, u kterého je zjevné, že mělo svého pána, nelze si toto zvíře nechat, ale je třeba ho vrátit pánovi, a pokud tento není znám, ohlásit nález obci. Pokud se ovšem najde zvíře určené pro zájmový chov (například pejsek), o které se nikdo do 2 měsíců nepřihlásí, získá jej do vlastnictví nálezce, a v případě, že o něj nestojí, může jej obec svěřit útulku, který jej může dát novému majiteli, pokud se o něj nikdo do 4 měsíců nepřihlásí (dnes to lze až po 6 měsících).

Z důvodu, že je zvíře živý tvor, se také mění pravidla pro náhradu škody při jeho poranění. Škůdce již nebude hradit léčení zvířete jako 10 000 Kč bude 1 000 Kč, pokud bude nalezena stará rodinná fotografie, která má hodnotu pouze pro pradědu Adama, protože je na ní zachycena prababička zamlada, určí se cena dle pravidel slušnosti (tj. podle možností toho, kdo věc ztratil, a konkrétních okolností).

Jinak je to s nálezem ukryté věci, tedy pokladu. Nálezci náleží polovina ceny pokladu, ale jen když sám vlastník o úkrytu nevěděl. Není-li vlastník pokladu znám, je jím vlastník nemovitosti, kde byl nalezen.

PŘÍKLAD Praděda Adam našel při procházce v parku s jezevčicí Pajdou na lavičce mobilní telefon. Co teď s ním? Může si ho nechat? Byl mobil opuštěn, nebo jej někdo ztratil? Z okolností je patrné, že mobil někdo ztratil. Praděda Adam by měl nález oznámit a mobil odevzdat na obecním úřadě.

CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ?

Jak poznám opuštěnou věc od ztracené a kdy si ji mohu nechat?

V případě pochybností, zda byla věc opuštěná, nebo ztracená, se chrání původní vlastník věci. Pro opuštění musí být ze všech okolností zjevný úmysl vlastníka se věci zbavit, např. odložením starší věci u popelnice. Jinak nelze automaticky předpokládat, že věc je opuštěná a ponechat si ji pro sebe. Tj. pokud nalezený mobilní telefon bude model 10 let starý, který sám o sobě již hodnotu nemá, ale hodnotu by mohly mít kontakty uvnitř, nelze si věc ponechat. Nejde o opuštění věci, ale její ztrátu.

„opravu věci, jejíž náklady nesmí přesáhnout hodnotu věci“, ale nově bude hradit účelně vynaložené náklady spojené s léčením zraněného zvířete, a to do výše, v jaké by je vynaložil rozumný chovatel. Ty mohou i podstatně převýšit cenu zvířete. PŘÍKLAD Praděda Adam se svojí jezevčicí Pajdou žije už deset let, jsou na sebe zvyklí. „Když ji před pár lety ošklivě napadl necvičený pitbul bez náhubku a pokousal ji, bál jsem se, že o ni přijdu,“ vzpomíná praděda Adam. U veterináře tehdy nechal spoustu peněz, aby Pajdu zachránil. Od majitele nezvladatelného pitbula však dostal pár korun, Pajdu totiž získal zdarma z útulku, a tak podle dnešního zákoníku neměla jako věc žádnou cenu.

CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ?

Kdo odpovídá za škodu způsobenou zvířetem?

Takovou škodu musí nahradit vlastník zvířete, ať je měl pod dohledem, nebo se mu zvíře zatoulalo či uteklo. Pokud by se nicméně jednalo o zvíře, které slouží k výkonu povolání, k obživě či jako pomocník pro osobu se zdravotním postižením, lze se odpovědnosti zprostit, pokud vlastník zvířete prokáže, že nezanedbal dozor nad zvířetem. Pokud vlastník svěřil zvíře jiné osobě, hradí tato osoba škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s jeho vlastníkem.

Věci jsou vše, co vám slouží Za věc považujeme to, na co si můžeme „sáhnout“.

Dnešní právo zná pouze věci hmotné a ty dělí na movité a nemovité (spojené s pozemkem). Takové pojetí však zastaralo a přináší problémy, neboť čím dál více užitečných hodnot, které mají cenu, lze je vlastnit nebo s nimi obchodovat, je nehmotných, např. právo, pohledávka, obchodní podíl, název, zhodnocení, ochranná známka, patent, průmyslový vzor, internetová doména, akcie, cenný papír atd. Nově tedy zákoník počítá i s nehmotnými věcmi, kterými jsou práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty. Věcí jsou i ovladatelné přírodní síly (např. elektřina), a to proto, že s nimi lze právně nakládat. Věcí naopak nejsou předměty a síly neovladatelné, třeba slunce, měsíc, vzduch a vítr, voda v řece apod. (stlačený vzduch v bombě nebo voda v lahvi však již věcí budou). Nově je věcí vše, co je odlišné od člověka a co slouží jeho potřebě. Definice věci se tedy podstatně rozšiřuje, a to i na nehmotné předměty. PŘÍKLAD Nezletilý syn Kopečkových Matěj získal díky novému zákoníku možnost podnikat již v 16 letech a provozuje internetový portál. Úspěšně na něm prodává software, grafiku a své nápady. Prodává i to, co si někdo objedná a on teprve vytvoří. To vše budou po novu v právním smyslu věci. CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ? Dlouhodobým užíváním například pozemku se lze i dnes za určitých podmínek stát jeho vlastníkem, i když vlastníkem nejsem. Bude možné podobně vydržet i nehmotné věci? Ano, ten, kdo v dobré víře, že je vlastníkem (tedy věří, že mu svědčí všechna vlastnická práva, tedy věc například poctivě koupil), užívá nehmotnou věc, tedy nakládá s ní, stane se uplynutím tří let jejím skutečným vlastníkem (vydrží ji). Vydržet tak půjde třeba obchodní podíl ve společnosti, právo k názvu či internetovou doménu.

Koupili jste v bazaru kradené auto? Náhradu škody vymáhejte po prodejci

Nový občanský zákoník v případě „nabytí věci od neoprávněného“ přináší jednotné a spravedlivější řešení pro všechny strany. Umožňuje totiž získat věc i od nevlastníka, pokud ji nabyvatel získá v dobré víře. Dojde k tomu zejména v případech, kdy je věc: * zapsána ve veřejném seznamu (např. v katastru nemovitostí) * koupena ve veřejné dražbě * koupena od podnikatele v běžném obchodním styku (tj. v běžném kamenném obchodě) * koupena od někoho, komu ji vlastník svěřil (např. prodejci) V těchto případech nemá kupující obvykle šanci, aby zjistil, že věc nabývá od nevlastníka, tj. od osoby, které „právně“ nepatří. Pokud ji v dobré víře zaplatí a získá, stane se jejím vlastníkem. Původní vlastník si již nebude moci nárokovat vrácení věci, ale bude si vymáhat škodu po tom, kdo jeho věc prodával dál. PŘÍKLAD Josef Kopeček chtěl manželce k narozeninám udělat radost, a tak jí koupil v obchodě s elektronikou nový a docela drahý mobilní telefon. Dárek jim však zhořkl dřív, než si ho stačili užít. Přestože jej Josef řádně koupil, zaplatil a byl v dobré víře, že se stal jeho vlastníkem, a přestože ho dále daroval své manželce Anně, která se tím pádem také považovala za vlastníka, dostali za pár dnů dopis od dodavatele jejich obchodníka, který jim sděloval, ať mu telefon ihned vrátí a zaplatí nájem za dobu, po kterou ho bezdůvodně užívali. Když to Josef četl, málem spadl ze židle. „Je tohle vůbec možné?“ divil se vztekle.

Dnes to možné je. Dnes totiž záleží na tom, podle jakého zákoníku věc kupujete, zda podle občanského, nebo obchodního. „Co je tohle za blbost?!“ rozčiloval se pan Kopeček. Ale to je tak jediné, co mohl dělat. Koupil telefon podle starého občanského zákoníku od prodejce, který vlastníkem nebyl, neboť prodával věci svých dodavatelů. Když se prodejce dostal do potíží a nezaplatil jim, dodavatelé si své věci vzali, včetně těch, které již zdánlivě byly „prodány“ zákazníkům. Po 1. lednu 2014 by pan Kopeček mobil vracet nemusel. Jinak se však řeší případy, kdy kupující kupuje použitou věc např. v zastavárně či v bazaru. Předpokládá se totiž, že zde existuje větší riziko, že věc pochází z trestné činnosti nebo že ji její původní vlastník ztratil. Pokud se původní vlastník o věc přihlásí do 3 let od její ztráty či odcizení, je kupující povinen věc původnímu vlastníku vydat a o škodu po prodejci se hlásit sám. CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ? Co je to dobrá víra a jak ji musím prokazovat? Dobrá víra je objektivně odůvodněné přesvědčení o správnosti, v dobré víře jedná ten, kdo je důvodně přesvědčen o oprávněnosti svého jednání. Dobrá víra se v základních situacích nemusí prokazovat. Nový občanský zákoník v § 7 dobrou víru předpokládá. Vychází z toho, že lidé jednají poctivě a v dobré víře, což byl i případ Kopečkových, kterým by se nepříjemnost s mobilním telefonem již po 1. lednu nestala. Dodavatel by musel sám prokázat, že v dobré víře nebyli, třeba proto, že se s prodejcem z ulice znali, dobře věděli, že se blíží jeho platební neschopnost a telefon od něj koupili schválně, aby v obchodě na věřitele nic nezbylo. DŮLEŽITÉ NOVINKY Podstatně se rozšiřuje definice věci, a to i na nehmotné předměty. Věcmi bude například právo, pohledávka, obchodní podíl, akcie, cenný papír, internetová doména. Lze je tedy vlastnit. i s nimi obchodovat. U movitých věcí (lednička, sporák, auto) dochází k převodu vlastnictví již podpisem smlouvy. Stavby již nebudou samostatnou věcí, ale součástí pozemku, stejně jako stromy, studny, rybníky... Jestliže se o svou nemovitost vlastník nezajímá více než 10 let, propadne státu.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.