(Veronika Ryšávková, Dana Prudíková, MF Dnes, 11.10.2013) Kdy můžete vydědit neposlušné dítě? Jaké podmínky klást dědicům a jakými způsoby zajistit, aby dodrželi to, co za života slíbili? Odpoví vám tento díl seriálu.

Pradědeček Adam je už vdovcem. S přibývajícím věkem si začíná dělat starosti, kdo se postará o jeho čtyřnohou přítelkyni, která mu dělá společnost. „Jak se spolehnout na to, že si Pajdu opravdu vezme vnuk Josef, jak vlažně slibuje? Nechce se mi teď jen zavděčit, aby moje závěť k němu byla velkorysá?“ přemýšlí ustaraně pradědeček. Nejistota a starost nejen o budoucnost čtyřnohých miláčků komplikuje stáří mnoha lidem.

Nová úprava dědictví založená na respektu k zůstavitelově vůli jim ale pomůže podobné situace řešit. Praděd Adam může využít třeba novou možnost připojit k poslednímu pořízení vedlejší doložku.

Bude tak moci v závěti podmínit nabytí dědictví splněním určité podmínky nebo příkazu: Pokud se vnuk Josef postará o psa, zdědí i chatičku na Slapech, kam rád jezdí s rodinou na víkendy. Podle stávající úpravy by se k takové podmínce v závěti nepřihlédlo, takže by si Josef pomohl k nemovitosti, i kdyby dal fenku třeba do útulku.

Klidné stáří zajistí dědická smlouva

Otázka je, jestli bude chtít jednou Josef skutečně převzít roli náhradního pečovatele o psa, nebo se slapské chaty raději vzdá. Praděd si může nově pro takový případ již předem stanovit náhradního dědice. Dědické nástupnictví, které má kromě Slovenska celá Evropa, totiž rozšiřuje zůstavitelovu svobodu rozhodnout o budoucnosti svého majetku i pro případ, že by nastala nějaká méně pravděpodobná událost, například že jeho dědic ještě před nabytím dědictví zemře nebo je z nějakého důvodu odmítne.

            Adam má ještě jednu „srdeční záležitost“ a s ní souvisící přání, ve kterém mu nová úprava dědictví také vychází vstříc: chtěl by sousedovi, panu Ludvíkovi, věnovat svého veterána. Po mnohá léta spolu totiž jezdili po burzách a z náhradních dílů dávali veterána dohromady. Zatímco pro rodinu by starý vůz představoval jen možnost zpeněžení, v horším případě pak hromadu železa, vášnivý motorista Ludvík by s radostí o historické vozidlo dál pečoval a jednou by je věnoval nějakému muzeu. Zatímco dnes by byla cesta veterána k panu Ludvíkovi trnitá, od Nového roku může Ludvík věc dostat, aniž by se musel účastnit dědického řízení a ještě se bát, že s veteránem zdědí i případné dluhy. Právě oproštění od zůstavitelových dluhů dělá z odkazu mimořádný institut, který se ve světě používá například při poskytování části pozůstalosti muzeím, nemocnicím či různým nadacím a prospěšným spolkům.

            Zbytek života chce pradědeček strávit ve vlastním rodinném domku, kde s ním dodnes bydlí i oba jeho synové s rodinami. Aby si zajistil bezproblémové soužití se svou rodinou a zároveň si vyjasnil s oběma potomky otázku dědictví, můžou využít další novinku a uzavřít společně tzv. dědickou smlouvu. Synové se v ní například zavážou, že nechají tatínka v nemovitosti dožít a budou po dobu jeho života hradit náklady spojené s provozem domu. Adam na oplátku ve smlouvě odkáže každému ze synů tu část domu, ve které mají zařízenou domácnost, čímž může předejít rodinným sporům po své smrti. Zbaví se tím i možných snah všech „zájemců“, aby jej až do smrti obtěžovali tím, v čí prospěch má sepsat závěť nebo jak ji má změnit. Smlouva je zkrátka smlouva a změnit by ji museli zase jen všichni společně.

DŮLEŽITÉ NOVINKY

»Dědictví lze nově uspořádat dědickou smlouvou. Dědická smlouva je dohoda mezi tím po kom budete dědit a budoucími dědici. Lze ji novinek nového OZ je odkaz. změnit jen dohodou všech. »Jedna z nejvýznamnějších Můžete si stanovit, že konkrétní osoba získá určitou věc z vašeho dědictví (auto, obraz, šperk, knihu), aniž by se musela účastnit dědického řízení. »Počet skupin dědiců ze zákona se rozšiřuje ze čtyř na šest. Dědit budou i sestřenice vzdát dědictví ve prospěch či bratranci. »Dědic se může před soudem druhého dědice nebo více dědiců, pokud se tak spolu povinnost splatit dluhy například v rodině domluvili. »Nově na dědice přechází zůstavitele v plném rozsahu, tedy i nad rozsah nabytého dědictví. Pokud však pravdivě sepíše všechen majetek zůstavitele, odpovídá jen do výše nabytého dědictví.

V čem je rozdíl mezi závětí a dědickou smlouvou a co raději sepsat? A kdo vám vrátí peníze, pokud zemřel váš dlužník? Všechny tyto i další otázky týkající se revolučních změn dědického práva přiblížíme v přehledu na této dvoustraně.

U závěti půjde více o přání zůstavitele, než o formu

Ačkoli má v dědickém řízení závěť přednost před děděním ze zákona, většina lidí dnes možnost sepsat poslední vůli nevyužívá. Jejich přání jsou totiž zákonem natolik omezená, že pro ně pořízení závěti postrádá smysl. Jeden příklad za všechny: podle dnešní úpravy je neplatná závěť, pokud v ní není uvedeno přesné datum. Například pokud by se pradědeček Adam rozhodl, že pořídí závěť v den svých osmdesátin a rovnou by ji takto symbolicky zformuloval „Já, Adam Kopeček, sepisuji v den svých osmdesátých narozenin tuto závěť…“, zůstala by taková vůle nevyslyšena, ačkoli není sporu o tom, kdy byla sepsána a že obsahovala Adamova skutečná přání. Nový občanský zákoník tato pravidla mění. Namísto důrazu na formu stanovuje, že závěť se má vykládat tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. TYPY ZÁVĚTI * závěť napsaná vlastní rukou (holografická) * závěť sepsaná jinak než vlastní rukou, například na počítači (alografická) * závěť ve formě notářského zápisu * privilegovaná závěť s úlevami Privilegovaná závěť může být pořízena i ústně, a to před zraky tří současně přítomných svědků, za situace bezprostředního ohrožení života (povodeň, autonehoda apod.). Pokud zůstavitel zůstane naživu, platnost závěti skončí po dvou týdnech od jejího pořízení. Podle nových pravidel je možné sepsat závěť už nyní, ale řídit se podle ní lze až od Nového roku. Notáři potvrzují, že mnozí lidé tuto možnost již využili.

CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ Zůstanou platné staré závěti? Lidé, kteří již závěť v minulosti sepsali a její znění jim vyhovuje, nic měnit nemusí, protože zůstane platná i do budoucna. Mohou ji však doplnit a využít některou z novinek, kterou doposud nemohli, třeba stanovit podmínky pro některé dědice. Existuje nějaký limit pro sepsání závěti? Občanský zákoník obsahuje omezení pro poslední pořízení v případě, že člověk je hospitalizován ve zdravotnickém či sociálním zařízení a hodlá odkázat svůj majetek tomuto zařízení. Z důvodu ochrany nemocného člověka, který se může v konkrétní situaci cítit oslaben a zavázán tomuto zařízení, se stanoví, že povolat za dědice takové zařízení či jeho zaměstnance nelze. Takové pořízení by bylo neplatné, pokud by závěť nebyla sepsána formou notářského zápisu.

Chalupu zdědíš, když…

Chcete, aby chalupa, kterou jste dvacet let budovali, zůstala i po vaší smrti dál v majetku rodiny? Přejete si, aby váš dědic podporoval místní charitu? Podobným přáním dosavadní dědické právo nepřiznávalo žádnou váhu. Nové právo dává zůstaviteli svobodu a umožňuje připojovat k závěti vedlejší doložky: PODMÍNKY – například vnučka bude dědit za podmínky, že úspěšně dokončí vysokou školu PŘÍKAZY – dědic například musí opravit zděděný dům nebo se postarat o zůstavitelovu kočku URČENÍ ČASU – dědici připadne auto až po dosažení plnoletosti Pokud dědic takovou doložku nesplní, dědictví nenabude. Na druhou stranu zákon chrání dědice před příliš vynalézavými či pomstychtivými příbuznými: nebude se tedy přihlížet k vedlejším doložkám, které například odporují veřejnému pořádku nebo směřují k obtěžování dědice. Stejně tak by neprošly podmínky přikazující rozvod či svatbu s konkrétní osobou. PŘÍKLAD Pokud by pradědeček Adam Kopeček podmínil dědictví tím, že se dědic postará o jeho věrnou jezevčici, bylo by vše v pořádku. K podmínce by se však nepřihlédlo, kdyby podmínil dědictví péčí o smečku bojových psů, kterou by si pořídil na smrtelné posteli, aby se dědici pomstil. Nebo kdyby chtěl, aby se dědic oženil se sousedkou. CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ? Kdo bude dohlížet na splnění podmínek ze strany dědice? Na řádné splnění podmínky budou dohlížet zejména zákonní dědicové, kteří k tomu mají motivaci – v případě nesplnění by totiž připadla daná část dědictví jim. Nebo zůstavitelem určený vykonavatel závěti. V případě sporu bude rozhodovat soud.

Dědictví se můžete zřeknout či vzdát

Zřeknutí a vzdání se dědictví působí na první pohled jako dvě synonyma, ve skutečnosti má každá tato novinka zcela jiný účel.

ZŘEKNUTÍ SE DĚDICTVÍ Nově se lze dědictví zříci předem. Zavedení institutu zřeknutí se dědictví reaguje na požadavky z praxe. Často se totiž stávalo, že rodiče obdarovali jednoho z potomků již za života a po jejich smrti vznikaly spory ohledně rozdělení zbytku dědictví. PŘÍKLAD Otec věnoval svým dvěma synům svoji firmu, kterou už za jeho života úspěšně provozují. Ti se proto předem zřekli zbytku dědictví ve prospěch své sestry, která za života od otce nic nedostala.

VZDÁNÍ SE DĚDICTVÍ Podle stávající úpravy může dědic po smrti zůstavitele dědictví v zákonné lhůtě odmítnout, když bude kvůli dluhům přijetí dědictví nevýhodné. Nově se dědic bude moci navíc dědictví i vzdát, a to ve prospěch jiného dědice. Také tuto novinku přinesla praxe, protože se často stává, že potomek chce, aby dědictví připadlo jinému dědici podle toho, jak byli v rodině dohodnuti s ohledem na přání rodičů. PŘÍKLAD Pan Petr natrvalo žije v Austrálii, kde úspěšně podniká, proto se vzdá ve prospěch své sestry té části rodinného domku, kterou bude dědit po zemřelém otci.

Dědická smlouva má přednost před závětí i zákonem

Dědická smlouva je dohoda sepsaná u notáře, kterou uzavírá ještě za života zůstavitel s dědici. Zůstavitel se v ní zavazuje, že jeho majetek nebo jeho část po jeho smrti připadne dědicům a ti mu za to ještě za jeho života zpravidla něco poskytnou na oplátku (ale nemusí to tak být – zůstavitel může být také veden upřímnou snahou, aby se po jeho smrti nestrhla o jeho dědictví rvačka). Smlouva má přednost před závětí i před zákonnými dědickými posloupnostmi. Pro dědice navíc znamená větší jistotu: zatímco závěť se dá kdykoli změnit či zrušit, dědická smlouva je bez souhlasu všech stran smlouvy neměnná. Předmětem dědické smlouvy nemůže být celá pozůstalost, čtvrtina musí zůstat volná, aby ohledně ní mohl zůstavitel sepsat závěť, případně dědili dědicové ze zákona. CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ Co když spolu uzavřou dědickou smlouvu manželé, kteří se rozvedou? Rozvodem práva a povinnosti z dědické smlouvy nezanikají, pokud si to manželé při sepsání smlouvy neujednali. V případě rozvodu se však vždy může každá strana domáhat, aby dědickou smlouvu zrušil soud, pokud to není k újmě strany, která rozvrat manželství nezavinila a s rozvodem nesouhlasila. Příteli můžete odkázat oblíbené knihy, obraz nebo hudební nástroj

Prostřednictvím odkazu může zůstavitel nařídit svému dědici, aby určitou věc z dědictví vydal někomu jinému. Odkazovník, tedy osoba, které má být věc z majetku zůstavitele předána, se nestává dědicem, a nenese tedy nepříjemnou povinnost spojenou s dědictvím – hradit zůstavitelovy dluhy. Touto formou může zůstavitel například poděkovat člověku, který se o něj v posledních měsících před smrtí staral. PŘÍKLAD Houslový virtuos odkáže svůj veškerý majetek dětem, pouze ke koncertním houslím zřídí odkaz svému spoluhráči. Po smrti houslisty připadne všechen majetek potomkům, ale jeho kolega bude mít nárok na to, aby mu děti housle vydaly. CO BY NEMUSELO BÝT JASNÉ Je možné odkazem zdědit celý majetek? Aby se zabránilo situaci, že dědicům zbudou jen dluhy, stanoví zákoník povinnost ponechat v dědictví alespoň čtvrtinu nezatíženou odkazy. Je možné odkaz určit i někomu z rodiny? Ano, konkrétní věc můžete odkázat manželovi, dětem, rodičům... Co když dlužník převede svůj majetek odkazem a na věřitele nic nezbyde? V tomto případě se odkazy poměrně sníží, aby nedošlo ke krácení věřitelů.

Dědit po vás budou i sestřenice a bratranci

Dědické třídy přicházejí na řadu v momentě, kdy zůstavitel nesepíše dědickou smlouvu ani závěť. V tom případě se dědí podle tzv. zákonné posloupnosti. V první třídě dědí děti a manžel zůstavitele, každý z nich stejným dílem. Pokud nedědí potomci, přichází v druhé třídě dědiců kromě manžela na řadu rodiče a ti, kdo žili se zůstavitelem poslední rok atd. Úprava prvních 4 dědických tříd zůstává téměř totožná. Počet dědických tříd se však rozšiřuje. Nově již nebudou čtyři dědické třídy, ale šest. To znamená, že se rozšiřuje počet příbuzných, kterým majetek připadne před státem. Pátá třída zahrnuje prarodiče rodičů zůstavitele, a pokud nedědí ani ti, přichází na řadu dědici šesté dědické třídy, kterými jsou děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, případně jejich děti (tj. sestřenice a bratranci zůstavitele). Pokud zákonný dědic není, nebo pokud dědictví nezíská, stávají se dědici odkazovníci podle poměru hodnoty svých odkazů.

PŘÍKLAD Pradědeček Adam se snaží řešit své záležitosti ještě za života, protože má v živé paměti případ svého kamaráda, pana Antonína, který umřel náhle a žádnou závěť po sobě nezanechal. Protože neměl ani děti (svého potomka vydědil), ani manželku, začalo se pátrat po jeho dalších příbuzných. Pan Antonín však již neměl rodiče, prarodiče ani sourozence, takže jeho domek připadl jako takzvaná odúmrť státu. Pokud by zemřel až po 1. lednu 2014, zdědil by jej jeho bratranec Petr. CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ Dědí všichni dědici v zákonných třídách stejným dílem? Zákon pro jednotlivé třídy stanoví pravidla, podle jakých podílů se má dědit, tj. kolik majetku jednotlivým dědicům připadne. Obecně platí, že všichni dědici ve stejné třídě dědí stejným dílem, tedy když například v první třídě dědí dvě děti a manžel, každý z dědiců dostane třetinu z pozůstalosti. Zákon však podíly v jednotlivých třídách dále konkretizuje. V nové páté třídě připadá polovina dědictví prarodičům zůstavitelova otce a druhá polovina prarodičům zůstavitelovy matky. V šesté třídě dědí opět všichni stejným dílem.

Dědit může i náhradník

Vzhledem k tomu, že zůstavitel po své smrti už nemůže nijak ovlivnit průběh dědického řízení ani zřídit případnou nápravu, dává mu nový občanský zákoník tuto možnost ještě za života, a to prostřednictvím tzv. dědické substituce. Zákoník rozlišuje dva druhy: 1. OBECNÉ NÁHRADNICTVÍ, tedy povolání náhradního dědice za dědice původního pro případ, že se původní dědic nedožije dědictví nebo ho z nějakého důvodu nenabude (například dědictví odmítne nebo nebude způsobilý dědit). 2. SVĚŘENSKÉ NÁSTUPNICTVÍ umožňuje zůstaviteli přikázat, aby dědictví, které přijal a užíval prvý dědic, v určitých případech (například po jeho smrti) připadlo na ustanoveného následného dědice (svěřenského nástupce). PŘÍKLAD Rodiče mají mentálně postižené dítě, které nemá způsobilost sepsat závěť. Po smrti rodičů se stane jediným dědicem právě tento jejich potomek. Pokud by neměl žádné zákonné dědice, připadla by celá pozůstalost státu. Zřízením svěřenského nástupnictví zůstane majetek v širší rodině, protože rodiče současně například určí, že po smrti jejich potomka má dědictví připadnout potomku jeho sestřenice.

Jste zadlužení? Rodiče vás můžou vydědit

Zůstavitel může svému nepominutelnému dědici odejmout právo domáhat se zákonného podílu. Musí pro to mít ale zákonné důvody. VYDĚDIT LZE DĚDICE, KTERÝ * zůstaviteli neposkytl potřebnou pomoc v nouzi * neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, jaký by projevovat měl * byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze * vede trvale nezřízený život * je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl; v tomto případě musí být povinný díl odkázán dětem nepominutelného dědice. Důvody pro vydědění jsou oproti dnešnímu stavu zpřesněny, nově již například půjde vydědit za spáchání jak úmyslného, tak nedbalostního trestného činu – podmínkou pouze bude, že okolnosti musí svědčit o zvrhlé povaze pachatele. Zcela nově je také formulován poslední důvod spočívající v zadluženosti a marnotratnosti, který je veden obavou, že se nepodaří zachovat rodinný majetek do budoucna.

Novinkou je také to, že důvod vydědění nemusí být uveden v listině o vydědění. Většinou je veřejně známé, zda je syn souseda alkoholik, který hraje na automatech a pro tuto svoji kratochvíli si shání peníze loupežemi. Proto není třeba důvody pro vydědění, na rozdíl od dnešní úpravy, speciálně uvádět, stačí je prokázat. PŘÍKLAD Syn pana Aloise podnikal, ale s nevalným úspěchem, firma mu zkrachovala, zůstaly po ní milionové dluhy. Pan Alois by však nerad, aby se po jeho smrti majetek rozkutálel, což by se stalo, kdyby majetek připadl synovi. Kvůli jeho dluhům by na domek okamžitě skočili exekutoři, zabavili by ho a jeho vnukům by nezůstalo do života nic. Protože však syn nevedl ani nezřízený život, ani nespáchal trestný čin, zájem o otce také projevoval, nešlo by podle stávající úpravy nic dělat. Od ledna však bude moci Alois takového syna vydědit s tím, že majetek, který by jinak připadl synovi, odkáže jeho dětem, svým vnukům. CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ Může tento nový způsob vydědění sepsat člověk již nyní? Sepsat listinu o vydědění lze již nyní podle toho, co bude platit od ledna. Podmínky, za kterých se takovou listinou bude povinnost řídit, jsou ale totožné jako u závěti, tj. zůstavitel se musí dožít účinnosti nového občanského zákoníku.

Děti mohou dostat méně

Zůstavitel je při rozhodování o dědictví omezen právy nepominutelných dědiců. Nepominutelní dědici jsou osoby, kterým z pozůstalosti vždy musí připadnout zákonem stanovený díl. Jsou jimi pouze děti zůstavitele, a pokud nejsou, tak jejich děti. Není jím manžel ani partner zůstavitele. Platí, že nezletilé dítě musí dostat alespoň tři čtvrtiny svého zákonného podílu (dnes celý podíl), zletilé dítě pak čtvrtinu takového podílu (dnes polovinu). Podíly jsou tedy oproti stávající úpravě menší, o to větší má zůstavitel svobodu naložit se svým majetkem dle své vůle – může zohlednit, kdo se o něj staral, investoval do nemovitosti a podobně. PŘÍKLAD Pokud by pradědeček Adam dnes zemřel a měl jednoho nezletilého syna a žádnou manželku, synovi by připadl podle dnešní právní úpravy celý otcův majetek. Pan Adam by ani nemohl sepsat o nějaké části svého majetku závěť. Pokud by však zemřel po 1. lednu a syn ještě nenabude zletilosti, připadnou mu pouze povinné tři čtvrtiny; o zbytku by si mohl pan Adam rozhodnout podle své vlastní vůle. Pokud by mezitím syn nabyl zletilosti, mohl by pan Adam rozhodnout dokonce o třech čtvrtinách majetku, protože synovi bude ze zákona náležet již pouze čtvrtina. CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ Jakým způsobem může být nepominutelnému dědici předána jeho část dědictví? Příslušný podíl může být nepominutelnému dědici vyplacen v penězích, aby se zabránilo vzniku často v praxi nechtěného spoluvlastnictví ke zděděným domům atp. Soud může dokonce, pokud jsou pro to závažné důvody, povolit vyplácení povinného podílu ve splátkách či odložit vyplacení podílu.

Dluhy zdědíte, pokud nesepíšete majetek poctivě

Zatímco dosavadní úprava vychází z principu, že za dluhy zůstavitele jeho dědicové odpovídají jen do výše nabytého dědictví, od ledna se situace změní. Protože často dochází k situaci, kdy si dědicové starožitný nábytek či obrazy z domu zůstavitele odvážejí, aby se o ně nemuseli dělit s dalšími dědici či věřiteli, nově na dědice přechází povinnost splatit dluhy zůstavitele v plném rozsahu, to znamená i nad rozsah nabytého dědictví. Této povinnosti se dědic zprostí, pokud sepíše veškeré jmění zůstavitele (včetně nábytku, obrazů a šperků) a učiní takzvanou výhradu soupisu. V tomto případě hradí dluhy jen do výše ceny nabytého dědictví. Pokud se ovšem věřiteli podaří prokázat, že v soupisu nebylo uvedeno vše, tj. že dědic nějaký majetek zůstavitele zatajil a vzal si jej mimo dědictví, ochrana ve formě soupisu pozůstalosti se neuplatní a dědic bude muset uhradit všechny zůstavitelovy dluhy.

PŘÍKLAD Součástí dědictví je dům v hodnotě 5 milionů, peníze na účtu v hodnotě půl milionu a obraz v hodnotě jednoho milionu. Zůstavitel nicméně dluží 10 milionů z neúspěšného podnikání. Za současné situace by dědic odpovídal jen za dluhy ve výši 6,5 milionu, což je hodnota dědictví. Podle nové úpravy odpovídá za celých 10 milionů, pokud neučiní výhradu soupisu. V tomto případě musí co možná nejpřesněji sepsat vše, co zůstavitel vlastnil. Pokud všechno sepíše pravdivě, bude za dluhy zůstavitele odpovídat opět pouze do výše 6,5 milionu. Pokud si chce nicméně dědic přilepšit, obraz si odveze k sobě domů a sepíše majetek bez něj, tedy pouze v hodnotě 5,5 milionu, mohou věřitelé tento postup napadnout. CO BY MOHLO BÝT NEJASNÉ A co když bude mít dluhy i dědic? Čí dluhy se pak splatí? Na tento případ zákoník pamatuje tzv. odloučením pozůstalosti. Pokud by dědictví postačovalo k úhradě dluhů po zůstaviteli, ale dědic měl další dluhy, může věřitel zůstavitele navrhnout odloučení pozůstalosti, tj. aby se z majetku po zůstaviteli, který zůstane oddělený od majetku dědice, splatily primárně dluhy po zůstaviteli. Za této situace již ale nebude moci věřitel použít na splacení dluhů po zůstaviteli prostředky dědice.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.