Veronika Cerovská, (iDnes, 5.12.2012). Nový občanský zákoník upravuje v § 2636 a násl. péči o zdraví. Nová právní úprava upravuje péči, která je poskytována nejen zdravotnickými zařízeními, ale také např. léčiteli, maséry či chiropraktiky. Právní úprava zahrnuje veškeré léčebné úkony, pro zdravotní péči zůstává vedle toho ve zvláštních zákonech právní úprava speciální.

Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, upravuje péči o zdraví jako samostatný smluvní typ. Dle důvodové zprávy mu předlohou byl občanský zákoník nizozemský a návrh evropského občanského zákoníku.

Současná právní úprava

Dosavadní právní úprava, která se zabývá péčí o zdraví, je zakotvena v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Tato právní úprava je nejen nedostatečná, protože upravuje pouze péči o zdraví zdravotnickými organizacemi, tak i věcně zastaralá, kdy vychází z modelu, v němž zdravotnické zařízení má de facto postavení určitého mocenského orgánu, vůči němuž je pacient v nerovném postavení.

Nová právní úprava

Nový občanský zákoník upravuje v § 2636 a násl. péči o zdraví. Nová právní úprava upravuje péči, která je poskytována nejen zdravotnickými zařízeními, ale také např. léčiteli, maséry či chiropraktiky. Právní úprava zahrnuje veškeré léčebné úkony, pro zdravotní péči zůstává vedle toho ve zvláštních zákonech právní úprava speciální. Nová právní úprava stanoví, že péče o zdraví je poskytována na základě smlouvy, kterou jako smluvní typ ve zmiňovaných ustanoveních nový občanský zákoník upravuje. Právní úprava hovoří o třech subjektech práv a povinností. Jedná se o poskytovatele (zdravotnické zařízení, léčitel apod.), který se zavazuje vůči příkazci pečovat o zdraví ošetřovaného. Dále se jedná o příkazce, který je za péči o zdraví ošetřovaného poskytnout poskytovateli odměnu, a ošetřovaného., který může být zároveň příkazcem, či nikoliv. Půjde zejména o situace, kdy ošetřovaný není způsobilý uzavřít smlouvu a smlouva tak bude uzavřena v jeho prospěch příkazcem.

Péče o zdraví je v zásadě úplatná, úplatnost však není podmínkou. Zvláštní právní předpis stanoví, která péče o zdraví bude hrazena výlučně z jiných zdrojů, z pojištění. Takovou péči pak příkazce nehradí, a to ani v případě, že by se na tom s poskytovatelem dohodl.

Nový občanský zákoník věcně vymezuje, co se rozumí péčí o zdraví. Jedná se o činnost, která směřuje k zachování nebo zlepšení zdravotního stavu ošetřovaného. Samotný prodej léků péčí o zdraví není.

Poučení o péči o zdraví

Nový občanský zákoník se snaží o zachování zásady rovnosti smluvních stran. Ošetřovaný se v péči o zdraví a priori nachází ve znevýhodněném postavení, kdy o svém zdravotním stavu, ošetření a navrhované péči o zdraví zpravidla nemá tak hluboké znalosti jako poskytovatel péče o zdraví. Aby tato nevýhoda byla alespoň částečně narovnána, stanoví nový občanský zákoník povinnost poskytovatele srozumitelně vysvětlit ošetřovanému jeho zdravotní stav, zamýšlené vyšetření a navrhovanou péči o zdraví se všemi riziky a očekávaným výsledkem. Poučení musí být podáno srozumitelně tak, aby ošetřovaný byl schopen poučení pochopit. Nový občanský zákoník v § 2639 stanoví, že vysvětlení je podáno řádně, lze-li rozumně předpokládat, že ošetřovaný pochopil svůj zdravotní stav, způsob, účel a nezbytnost péče o zdraví včetně očekávaných následků i možných nebezpečí pro své zdraví, jakož i to, zda přichází v úvahu i případný jiný způsob péče o zdraví.

Souhlas ošetřovaného

Nový občanský zákoník vychází ze zásady, že ke každému úkonu v rámci péče o zdraví je zapotřebí souhlas ošetřovaného. Výjimkou jsou pouze případy, kdy nutnost souhlasu vyloučí zákon. Souhlas ani odmítnutí souhlasu není v zásadě potřebné podávat písemně. Jestliže však poskytovatel požádá ošetřovaného, aby ošetřovaný odmítnutí souhlasu učinil písemně, je tento povinen tak učinit. Poskytovatel i ošetřovaný na žádost druhé smluvní strany mají povinnost písemně potvrdit, k čemu byl souhlas udělen.

Ošetřovaný, i když není příkazcem ale je schopen projevit právně relevantní vůli, může péči o zdraví odmítnout. Jeho odmítnutím se závazek ruší.

Spolupráce ošetřovaného

Aby poskytovatel byl schopný postupovat podle smlouvy s péčí řádného odborníka, stanoví zákon povinnost ošetřovaného s poskytovatelem spolupracovat. Nový občanský zákoník v § 2643 odst. 2 stanoví povinnost ošetřovaného sdělit poskytovateli podle svého nejlepšího vědomí potřebné údaje a poskytne mu součinnost nutnou podle rozumného očekávání k tomu, aby mohl splnit povinnosti podle smlouvy.

Kvalita a způsob provádění péče o zdraví

Poskytovatel je povinen jednat s péčí řádného odborníka a za takto prováděnou péči také odpovídá. Smluvní strany nemohou tuto odpovědnost smluvně vyloučit ani omezit. Na druhou stranu smlouva zavazuje poskytovatele pouze k řádnému výkonu jeho činnosti, zpravidla pak nikoliv k dosažení určitého výsledku. Z tohoto důvodu stanoví nový občanský zákoník v § 2639 odst. 2 povinnost poskytovatele informovat ošetřovaného o možnosti, že určitého výsledku nemusí být dosaženo. Musí-li si poskytovatel být vědom, že u ošetřovaného vyvolal představu, že péčí o zdraví dosáhne určitého výsledku, ač ví nebo musí vědět, že výsledku nemusí být dosaženo, je povinen toto ošetřovanému vysvětlit.

Poskytovatel může provozovat svoji činnost ve zdravotnickém zařízení (popř. v zařízení sociálních služeb nebo v jiném obdobném zařízení) vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost. Takové zdravotnické zařízení pak není smluvní stranou smlouvy péče o zdraví a nenese odpovědnost za činnost poskytovatele pouze v případě, že ošetřovanému nebo příkazce bude včas sděleno, kdo je poskytovatelem a že zdravotnické zařízení není smluvní stranou. Jestliže tato skutečnost včas sdělena nebude a poskytovatele nelze z toho důvodu určit, považuje se za poskytovatele i provozovatel zdravotnického zařízení, kde byla péče o zdraví poskytnuta, se všemi důsledky z toho plynoucími.

Závěr

Nová právní úprava vychází ze zásady rovnosti práv a povinností ošetřovaného a poskytovatele, povinnosti spolupráce ošetřovaného s poskytovatelem a práva informovaného ošetřovaného zasahovat do postupu péče o zdraví, které se týká jeho osoby. Nová právní úprava nezahrnuje pouze veřejnou zdravotní péči, pro kterou navíc bude platná pouze subsidiárně, ale i další způsoby péče o zdraví, což má za následek i úpravu úplatnosti péče o zdraví.

Zdroje:

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tzv. nový občanský zákoník
Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku.

Převzaté texty nevyjadřují názor Ministerstva spravedlnosti ČR.