Infocentrum

Rozšíření katalogu věcných práv a změna jejich systematiky

Současný občanský zákoník je ve své úpravě věcných práv velmi lakonický. Nový občanský zákoník se vrací k tradiční úpravě věcných práv.

Tradiční úprava věcných práv se projevuje, když zejména:

  1. Rozšiřuje jejich výčet (ten však nadále zůstává uzavřený).
  2. Mění systematiku jejich úpravy.

Kategorie věcných práv je v novém zákoníku uvedena obecnými ustanoveními. Tato část je pro celou úpravu věcných práv velmi důležitá, neboť obsahuje některé obecné zásady. Stěžejní význam má v tomto směru právní norma § 979, z níž plyne, že „Ustanovení této hlavy se použijí na věci hmotné i nehmotné, na práva však jen potud, připouští-li to jejich povaha a neplyne-li ze zákona něco jiného.

Novinkou oproti současné úpravě je znovuzavedení práva stavby do českého práva, institut přídatného spoluvlastnictví a podrobná úprava správy cizího majetku (včetně svěřenského fondu).

V rámci věcných břemen rozlišuje NOZ mezi služebnostmi a reálnými břemeny. Důležitou změnou je také přesun úpravy bytového spoluvlastnictví ze zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, přímo do občanského zákoníku.

Struktura věcných práv v novém občanském zákoníku

Obecná ustanovení (§ 976 – 986)

Držba (§ 987 – 1010)

Vlastnictví (§ 1011 – 1114)

  • Spoluvlastnictví (§ 1115 – 1157)
  • Bytové spoluvlastnictví (§ 1158 – 1222)
  • Přídatné spoluvlastnictví (§ 1223 – 1235)

Věcná práva k cizím věcem

  • Právo stavby (§ 1240 – 1256)
  • Věcná břemena (§ 1257 – 1308)
    – Služebnosti
    – Reálná břemena
  • Zástavní právo (§ 1309 – 1394)
  • Zadržovací právo (§ 1395 – 1399)

Správa cizího majetku (§ 1400 – 1474)

  • Svěřenský fond (§ 1448 – 1474)

Vedlejší ujednání s povahou věcného práva (§ 2128)

Co jsou věcná práva a co je pro ně typické

NOZ upravuje věcná práva ve své třetí části (§ 976 – § 1474), pojmenované jako Absolutní práva. Co to ale znamená? Název se odvíjí od absolutního účinku věcných práv, který je jejich důležitým rysem. Význam se dá nejlépe vysvětlit porovnáním s právem závazkovým, k němuž věcná práva tradičně tvoří párovou a zrcadlově opačnou kategorii.

Závazek označuje vztah mezi věřitelem a dlužníkem, jehož obsahem jsou práva a povinnosti těchto dvou (či více) osob pouze v rámci tohoto vztahu. Věřitel je tím, kdo má právo od dlužníka požadovat, aby pro něj (či pro jiného) např. něco vykonal nebo mu něco dal. Naopak dlužník je k tomuto povinen pouze vůči věřiteli – nikoli vůči jiným osobám. Závazky vznikají nejčastěji smlouvou.

Prodávající (dlužník) se zavázal k tomu, že kupujícímu (věřiteli) prodá dům. Kupující se na oplátku zavázal k tomu, že prodávajícímu zaplatí sjednanou kupní cenu (v tomto vztahu má naopak postavení dlužníka on). Věřitel může plnění vymáhat pouze po dlužníkovi.

Naproti tomu věcná práva jsou charakterizována vztahem osoby k věci, jejíž právní osud sledují, působí i vně závazku – vůči neomezenému okruhu dalších osob, které jsou povinny zdržet se zásahů do práva a strpět jeho výkon oprávněným.

Kupující, který se stal vlastníkem domu, k němu nabyl věcné právo. Všechny ostatní osoby (včetně prodávajícího) musí respektovat jeho práva – nesmí mu věc např. poškodit, zničit či ukrást.

Od pravidel občanského zákoníku, která se týkají věcných práv, se zásadně není možné odchýlit dohodou stran. Pokud se strany přesto rozhodnou pro odlišné řešení, které zákon nepřipouští, nemohou se takového ujednání dovolávat vůči třetím osobám. Oproti tomu závazkové právní vztahy jsou upraveny dispozitivně, pro případ, že si strany nezvolí jiné řešení. Stranám závazku je tedy ponechána větší míra volnosti.

Pro věcná práva je typická jejich publicita, tedy veřejnost (existenci těchto práv je často možné ověřit ve veřejných seznamech, z nichž nejvýznanější je katastr nemovitostí. Závazková práva jsou naopak právy, která tuto vlastnost zpravidla nemají (výjimkou v tomto směru je nájem či pacht v novém občanském zákoníku).

Podle současného občanského zákoníku (OZ) jsou věcnými právy právo vlastnické, zástavní, zadržovací a práva odpovídající věcným břemenům.Jako věcné právo může být sjednáno rovněž právo předkupní, to ovšem jen k nemovitým věcem. Tento výčet věcných práv je uzavřený, nelze ho smluvně rozšiřovat.

To opět neplatí pro závazkové právní vztahy, neboť strany mohou uzavírat i smlouvy, které v zákoně vůbec nejsou upravené, nebo mohou kombinovat jednotlivé smluvní typy (příkladem je např. leasingová smlouva).

 

Informační brožura

Zde si můžete stáhnout informační brožuru ke smluvnímu právu, kterou vydalo Ministerstvo spravedlnosti ČR:

pdf Brožura ke smluvnímu právu ke stažení (1.1 MB, Adobe Acrobat dokument)

Výměnek

Smlouvou o výměnku si může vlastník nemovitosti, nejčastěji půjde o staršího člověka, vymínit, že chce v nemovitosti převedené na jinou osobu (nejčastěji půjde o potomka), nadále bydlet.

Bankovní smlouvy

NOZ opouští rozlišování smlouvy o běžném účtu a smlouvy o vkladovém účtu, neboť toto rozlišování ztratilo své původní opodstatnění. Smlouva o vkladovém účtu je fakticky pouze určitou modifikací smlouvy o běžném účtu.

NOZ tak obsahuje pouze ustanovení o smlouvě o účtu. Tzv. platební účet upravuje jiný zákon.

Účet se bude řídit od 1. ledna 2014 ustanoveními NOZ, i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto dnem. Vznik smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé před 1. lednem 2014 se však posoudí podle dosavadních právních předpisů (§ 3077 odst. 1 NOZ).

Vkladní knížka

NOZ upravuje vkladní knížky stručněji než dosavadní občanský zákoník. Účet, k němuž byla vystavena vkladní knížka, neslouží k provádění převodů peněžních prostředků. NOZ ponechává možnost vystavit vkladní knížku pouze na jméno majitele vkladní knížky (§ 2676 odst. 1 NOZ).

Pokud není předložena vkladní knížka, nelze s peněžními prostředky na účtu nakládat (§ 2677 NOZ).

Občanský zákoník (§ 785) i NOZ (§ 2679) shodně stanoví, že pokud majitel s peněžními prostředky na účtu po dobu dvaceti let nenakládá, ani vkladní knížku nepředloží k doplnění záznamů, závazek zaniká. Majitel vkladní knížky má poté právo na výplatu zůstatku peněžních prostředků na účtu včetně úroků ke dni zrušení závazku (§ 2679 NOZ).

Oproti současné úpravě (§ 784 občanského zákoníku) není v NOZ upravena možnost provést umořovací řízení při její ztrátě nebo zničení. Toto řízení je nahrazeno postupem (podle ustanovení § 2678 NOZ), kdy dojde k vystavení nové vkladní knížky, která svou předchůdkyni zcela nahrazuje. Odpadá tak zdržující procedura, která při možnosti vystavit vkladní knížku pouze na jméno, ztratila zcela svůj význam.

Jednorázový vklad

Smlouva o jednorázovém vkladu je protipólem obecné smlouvy o účtu. Na rozdíl od účtu nedochází u jednorázového vkladu ke změnám výše vložených peněžních prostředků.

Speciálním případem jednorázového vkladu je vkladní list. Příjemce vkladu vkladním listem potvrzuje pevný jednorázový vklad na dobu určitou. Výše vkladu je uvedena ve vkladním listě.

Akreditiv

Akreditiv se vyvinul z někdejší kupecké poukázky. V dnešní době plní funkci nástroje úvěrování.

Výstavce akreditivu se ve smlouvě o otevření akreditivu zavazuje vůči příkazci vystavit na jeho žádost a účet ve prospěch třetí osoby akreditiv a příkazce se zavazuje zaplatit výstavci akreditivu odměnu (§ 2682 NOZ). Výstavce akreditivu pak oprávněnému v písemné formě oznámí, že v jeho prospěch otvírá akreditiv.

Dokumentární akreditiv

Protože nejčastěji využívaným akreditivem je akreditiv dokumentární, inspirovala se úprava v NOZ i jednotnými zvyklostmi a pravidly pro dokumentární akreditivy (Uniform Customs and Practice for Documentary Credits) vydanými Mezinárodní obchodní komorou (ICC) v Paříži.

Při dokumentárním akreditivu výstavce akreditivu plní oprávněnému, jsou-li mu včas předloženy dokumenty určené akreditivem v souladu s akreditivními podmínkami.

Inkaso

Ve smlouvě o inkasu se obstaravatel inkasa zavazuje pro příkazce obstarat přijetí peněžní částky nebo jiný inkasní úkon od třetí osoby. Příkazce se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odměnu (§ 2694 odst. 1 NOZ).

Dokumentární inkaso

Při dokumentárním inkasu se obstaravatel inkasa vůči příkazci zavazuje vydat třetí osobě dokumenty, zaplatí-li tato osoba proti vydání dokumentů určitou peněžní částku, nebo provést před vydáním dokumentů jiný inkasní úkon. Příkazce se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odměnu (§ 2699 NOZ).

Péče o zdraví

NOZ zavádí v soukromoprávní rovině smluvní typ péče o zdraví, který dosavadní právní úprava neznala.

Od 1. dubna 2012 (s výjimkou ustanovení dle § 129) je účinný zákon o zdravotních službách (zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování).

Úprava v NOZ je k zákonu o zdravotních službách úpravou obecnou. Podle zákona o zdravotních službách je zdravotní péče jen jedním z druhů zdravotních služeb (§ 2 odst. 2 a) zákona o zdravotních službách).

Úprava v zákoně o zdravotních službách se nevztahuje na činnost léčitelů, masérů a dalších, na tyto osoby se bude vztahovat právě úprava smlouvy péče o zdraví v NOZ.

Smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného (§ 2636 odst. 1 NOZ).

Smlouva o dílo

NOZ odstraňuje právní dualismus smlouvy o dílo upravené jak v občanském, tak v obchodním zákoníku.

RTEmagicC kancl vtip 27.gif

Smlouva o dílo upravená v NOZ vychází z úpravy smlouvy o dílo obsažené v § 536 až 565 obchodního zákoníku.

Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje na svůj náklad a nebezpečí provést pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (§ 2586 odst. 1 NOZ).

Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem (§ 2587 NOZ).

Cena může být určena pevnou částkou, odkazem na rozpočet nebo i odhadem (§ 2586 odst. 2 NOZ). Pokud je cena sjednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno (§ 2620 odst. 1 NOZ).

Nastane-li však zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje, může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo, anebo o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají (§ 2620 odst. 2 NOZ).

Objednatel může bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení o více než 10 % ceny podle rozpočtu. V tomto případě je objednatel povinen nahradit zhotoviteli část ceny odpovídající rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu (§ 2622 odst. 3 NOZ).

Je pravidlem, že zhotovitel při provádění díla příkazům objednatele nepodléhá, proto zákon vyhrazuje objednateli právo kontroly nad prováděním díla.

Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno (§ 2604 NOZ). Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu.

Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad (§ 2605 odst. 1 NOZ). Pokud dílo neodpovídá smlouvě, má vadu (§ 2615 odst. 1 NOZ).

Stavba jako předmět díla

NOZ samostatně upravuje určitá specifika týkající se děl prováděných jako stavební práce. Těmito specifiky jsou například provádění kontroly stavebních prací či odpovědnost za vady.

Objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě, ani ve spojení s jinými, nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují (§ 2628 NOZ).

Skryté vady bude možné namítat pět let po převzetí stavby. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních (§ 2629 odst. 1 NOZ).

Zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si zvolil objednatel (§ 2630 odst. 2 NOZ).

V případě stavby na objednávku nese zhotovitel nebezpečí škody nebo zničení stavby až do jejího předání (§ 2624 NOZ).

Dílo s nehmotným výsledkem

V případě provádění díla s nehmotným výsledkem se použije tzv. zásada účelovosti. To znamená, že zhotovitel dílo poskytl objednateli k účelu vyplývajícímu ze smlouvy (§ 2634 NOZ). Ustanovení o díle s nehmotným výsledkem se použijí i pro výsledek činnosti zhotovený podle ustanovení o veřejném příslibu (soutěžním díle) (§ 2635 NOZ).

 

Zájezd

Stejný smluvní typ upravuje i současná právní úprava, ale označuje ho jako cestovní smlouvu (§ 852a a n. občanského zákoníku).Takové označení je nepřesné, neboť plněním podle této smlouvy není cesta, ale zájezd jako soubor služeb cestovního ruchu.

Navíc současná právní úprava plně neodpovídá směrnici č. 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cestování, pobytech a zájezdech.

Smlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje pro zákazníka obstarat zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit souhrnnou cenu (§ 2521 NOZ).

Kdo je pořadatelem: osoba, která sama nebo prostřednictvím třetí osoby nabízí veřejnosti nebo skupině osob zájezd (§ 2523 odst. 1 NOZ).

O zájezd se jedná v případě, že je uspořádán na dobu delší než dvacetčtyři hodiny nebo zahrnuje-li přenocování a obsahuje-li alespoň dvě z těchto plnění:

  • Ubytování
  • Dopravu
  • Jinou službu cestovního ruchu, která není doplňkem dopravy nebo ubytování, a tvoří významnou část souboru nabízených služeb (§ 2522 odst. 1 NOZ).

Potvrzení o zájezdu vyžaduje písemnou formu (§ 2525 odst. 1 NOZ). Zákazník může před zahájením zájezdu od smlouvy odstoupit vždy, avšak pořadatel jen tehdy, byl-li zájezd zrušen, anebo porušil-li zákazník svou povinnost (§ 2533 NOZ).

Pokud bude cestovní smlouva uzavřená před 1. lednem 2014 podle dosavadních právních předpisů neplatná, bude se považovat za platnou smlouvu o zájezdu v případě, že bude vyhovovat ustanovením o smlouvě o zájezdu dle NOZ (§ 3078 NOZ). Dojde tak k obživnutí cestovní smlouvy. Jedná se o výjimku z pravidla, kdy zákonodárce neměl v jiných případech v úmyslu, aby se stará úprava přizpůsobila úpravě nové. Neměl v úmyslu, aby se kogentní úprava dle staré úpravy stala dispozitivní v důsledku ustanovení § 1 odst. 2 NOZ.

Náhrada za narušení dovolené

Institut náhrady za ztrátu radosti z dovolené najdeme v mnoha státech EU (Nizozemí, Německo, Belgie aj.).

NOZ však namísto pojmu náhrada za ztrátu radosti z dovolené pracuje s méně emotivním pojmem náhrady za narušení dovolené.

Právo na náhradu za narušení dovolené vznikne jen v případě, že účelem zájezdu je skutečně dovolená a odpočinek cestujícího. Nikoli tedy v případech, kdy účelem zájezdu není rekreace, ale školení nebo účast na konferenci apod.

Zahraniční školní pobyt

Nově je dle inspirace německým občanským zákoníkem v NOZ upraven zahraniční školní pobyt. Účelem samostatné úpravy je vyšší ochrana žáka a také například možnost odstoupení od smlouvy ještě před zahájením pobytu bez povinnosti platit odstupné.

Žákem se rozumí jak žák základní školy, tak každý, kdo za účelem vzdělávání navštěvuje školu, tedy i student střední nebo vysoké školy.

Nájem a pacht

Nájem

Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (§ 2201 NOZ).

RTEmagicC kancl vtip 31.gif

Úprava NOZ odstraňuje pochyby v případě nájmu věci, která v budoucnu teprve vznikne (§ 2202 odst. 2 NOZ) tím, že tuto možnost výslovně stanoví. Pronajmout lze i část nemovité věci (§ 2202 odst. 1 NOZ).

Pokud je pronajatá věc zapsána do veřejného seznamu, může vlastník věci (nebo s jeho souhlasem nájemce) navrhnout zápis nájemního práva do veřejného seznamu (§ 2203 NOZ).

Nejvyšší soud zaujal v rozsudku ze dne 28. března 2007, 28 Cdo 2747/2004, stanovisko, že nájem ujednaný na dobu přesahující dobu průměrného lidského života (v posuzovaném případě šlo o nájem ujednaný na 100 let k podnikatelským účelům provozovaných individuálními podnikateli), platí za nájem ujednaný na dobu neurčitou.Tímto rozsudkem Nejvyšší soud zasáhl do základní zásady smluvního práva, a to autonomie vůle stran. Ve snaze vyloučit do budoucna podobnou rozhodovací praxi NOZ stanoví, že nájem ujednaný na dobu delší než padesát let, byl ve skutečnosti ujednán na dobu neurčitou (§ 2204 odst. 2 NOZ), avšak s tím, že možnost vypovězení takového nájmu je v prvních padesáti letech omezena, jakoby šlo o nájem ujednaný na dobu určitou.

Nájem se bude od 1. ledna 2014 řídit ustanoveními NOZ, i když ke vzniku nájmu dojde před tímto dnem. Vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé před 1. lednem 2014 se však budou posuzovat podle dosavadních právních předpisů. To však neplatí pro nájem movité věci, ani pro pacht (§ 3074 odst. 1 NOZ).

NOZ obsahuje i zvláštní ustanovení o nájmu dopravního prostředku.

Nájem bytu

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy smlouva o nájmu bytu nemusí obsahovat přesné označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jeho užívání, způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši.

RTEmagicC kancl vtip 32.gif

Chybí-li podle dosavadní právní úpravy některá z těchto náležitostí, je nájemní smlouva neplatná. Dle úpravy NOZ postačuje, je-li mezi stranami shoda na předmětu nájmu a na tom, že za jeho užívání náleží pronajímateli úplata.

Byt je v NOZ (§ 2236 odst. 1) definován jako místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Oproti tomu je v současné době byt v zákoně o vlastnictví bytů (§ 2 b) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám, a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony) definován jako místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení. Zákon o vlastnictví bytů pozbyde ke dni 31. prosince 2013 účinnosti.

Je-li byt pronajat k jinému účelu než k bydlení, ustanovení o nájmu bytu se nepoužijí.

Pronajme-li pronajímatel byt k bydlení vhodný a zdravotně způsobilý, i přestože není rozhodnutím stavebního úřadu určen k bydlení, půjde přesto dle ustanovení NOZ o platný nájem bytu. Otázku porušení veřejného práva bude nutné posoudit samostatně.

NOZ výslovně stanoví, že když si pronajímatel s nájemcem ujednají, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou zavázáni stejně, jako by byl pronajat obytný prostor (§ 2236 odst. 1 NOZ).

Pro uspokojování bytových potřeb může být nájemci pronajat i celý dům, houseboat, dostatečně vybavený obytný vůz apod. Pro krátkodobé účely ubytování se však nepoužijí ustanovení o nájmu bytu nebo domu (např. ubytování v letním domě, dočasné ubytování studentů v univerzitním městě apod.).

NOZ přináší novinku v uzavírání nájemní smlouvy k bytu. Pokud nájemce užívá byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou (§ 2238 NOZ). Jedná se o tzv. faktický nájem. Zabraňuje se tak jednání pronajímatelů, kteří neuzavřou s nájemci nájemní smlouvu písemně, a poté není nájemce chráněn, když se pronajímatel rozhodne nájem ukončit.

I když zákon vyžaduje, aby smlouva o nájmu bytu byla uzavřena v písemné formě, nemůže nedostatek formy namítnout pronajímatel vůči nájemci (§ 2237 NOZ). Jde o prvek respektu nejen ke svobodné vůli stran, ale také o prvek ochrany poctivého nájemce. Dodržení písemné formy tím NOZ činí odpovědným pronajímatele.

NOZ nově u podnájmu bytu odlišuje:

a) zda nájemce v bytě sám trvale bydlí.

Pokud nájemce bude v bytě sám trvale bydlet, není třeba pro podnájem souhlas pronajímatele (§ 2274 NOZ).

b) zda nájemce v bytě sám trvale nebydlí.

V případě, že nájemce v bytě sám trvale bydlet nebude, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele (§ 2275 odst. 1 NOZ).

Žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Souhlas je dán, pokud se pronajímatel k žádosti nevyjádří ve lhůtě jednoho měsíce.

Peněžitá jistota (jinými slovy kauce) slouží k zajištění plnění nájemcových povinností z nájmu. V NOZ je kauce upravena pouze ve zvláštních ustanoveních o nájmu bytu a nájmu domu (§ 2254 NOZ). Kauce nesmí být dle ustanovení § 2254 odst. 1 NOZ vyšší než šestinásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel kauci vrátí nájemci a započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží (§ 2254 odst. 2 NOZ). Pronajímatel nemá povinnost během nájemního vztahu ukládat peníze na zvláštní účet, ale může s nimi naložit dle svého.

Pokud nájemce přijme nového člena své domácnosti, má povinnost to pronajímateli oznámit. Neoznámení v zákonem stanovené lhůtě (nejpozději do dvou měsíců od změny počtu osob) tak může mít za následek výpověď z nájmu bytu (§ 2288 odst. 1 d) NOZ).

Strany si mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného (§ 2248 NOZ). Reaguje se tak na požadavek zjednodušení dohodovacího procesu mezi stranami nájemní smlouvy a navozuje se stav určité právní jistoty v případě využití této zákonem dané možnosti.

Neujednají-li si strany zvyšování nájemného, nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci jeho zvýšení až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyš­ší než 20 % (§ 2249 odst. 1 NOZ).

Pokud nájemce do dvou měsíců nesouhlasí se zvýšením nájemného, může pronajímatel dát návrh soudu ke zvýšení nájemného.

NOZ ruší bytové náhrady. Bylo-li ale před 1. lednem 2014 zahájeno řízení o neplatnosti výpovědi nájmu bytu, dokončí se podle dosavadních právních předpisů; právo nájemce na bytovou náhradu nebo na jiná plnění podle dosavadních právních předpisů nejsou dotčena (§ 3076 NOZ).

Nájem družstevního bytu je upraven v zákoně o obchodních korporacích (§ 741 – 747 zákona č. 90/2012 Sb.).

Zánik nájmu bytu

Nájem bytu může zaniknout:

  • Uplynutím doby (prolongací)
  • Dohodou stran
  • Odstoupením od smlouvy
  • Výpovědí

I když si nájemce sjedná nájem na dobu určitou, mohou se následně změnit okolnosti do té míry, že po něm nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval (např. získá-li nájemce práci v jiném místě, kam nebude možné bez obtíží z dosavadního bydliště dojíždět). Jde o výraz zásady clausula rebus sic stantibus (§ 2287 NOZ).

U nájmu na dobu neurčitou se rozlišují výpovědi s výpovědní dobou a bez výpovědní doby:

a) Možnost skončení nájmu bez výpovědní doby v případě porušení povinností zvlášť závažným způsobem (§ 2291 NOZ).

b) Možnost výpovědi s tříměsíční výpovědní dobou ze stanovených důvodů (§ 2288 NOZ):

  • Poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.
  • Je-li nájemce odsouzen za úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází.
  • Má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat.
  • Je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

Podle úpravy výpovědi nájmu bytu v NOZ již nebude výpovědním důvodem, má-li nájemce dva nebo více bytů, tak, jako tomu bylo za současné právní úpravy (§ 711 odst. 1 c) OZ).

Pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že:

  • Má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno.
  • Potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni (§ 2288 odst. 2 a) a b) NOZ).

Na toto ustanovení navazuje ustanovení § 2289 NOZ, které má zabránit zneužití výpovědního důvodu v případech, kdy pronajímatel vypoví nájem s odůvodněním, že byt potřebuje k bydlení pro sebe nebo pro svého manžela, který hodlá opustit domácí společenství a navrhl rozvod manželství, nebo je již s pronajímatelem rozveden, popřípadě k bydlení pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii, nebo ve vedlejší linii v prvním stupni, ale byt po vyklizení ponechá prázdný nebo pronajme jiné osobě.

Přechod nájmu bytu

Podle dosavadní právní úpravy přechází nájem pouze v případě smrti nájemce, a to automaticky, na osobu, která žila s nájemcem ve společné domácnosti, a která nemá vlastní byt. Pokud je touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem pouze v případě písemného souhlasu pronajímatele (§ 706 OZ).

Podle NOZ (§ 2279 NOZ) je úprava zásadně stejná jako dosavadní. V případě přechodu nájmu na jiné, než vyjmenované nájemcovy příbuzné, však není vyžadován písemný souhlas pronajímatele (§ 2279 odst. 1 NOZ).

Pacht

NOZ nově upravuje vedle nájmu i pacht. Na rozdíl od nájmu se u pachtu předpokládá, že pachtýř bude vlastním přičiněním věc obhospodařovat tak, aby přinášela výnos.

Propachtovatel se zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné (§ 2332 odst. 1 NOZ).

Pacht ujednaný na dobu neurčitou lze vypovědět v šestiměsíční výpovědní době tak, aby skončil koncem pachtovního roku. Byla-li smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i výpověď písemnou formu (§ 2339 odst. 1 NOZ).

Pokud pachtýř propachtuje věc jinému bez propachtovatelova předchozího souhlasu, může propachtovatel vypovědět pacht bez výpovědní doby (§ 2334 NOZ). Vlastník propachtované věci (nebo pachtýř se souhlasem vlastníka) může navrhnout, aby bylo pachtovní právo zapsáno do veřejného seznamu (je-li zapsána propachtovaná věc do veřejného seznamu).

Zemědělský pacht

Pokud byl pacht ujednán na dobu delší než dva roky a není-li smlouva uzavřena v písemné formě, má se za to, že pacht byl ujednán na dobu neurčitou (§ 2345 odst. 2 NOZ).

Pachtovné za zemědělský pacht se platí ročně pozadu a je splatné k 1. říjnu (§ 2346 NOZ). Má se za to, že u zemědělského pachtu je pachtovní rok období od 1. října do 30. září následujícího roku, u ostatních pachtů jde o kalendářní rok (§ 2339 odst. 2 NOZ).

Pacht ujednaný na dobu neurčitou lze vypovědět v dvanáctiměsíční výpovědní době (§ 2347 NOZ).

Pacht závodu

Díky zavedení pachtu závodu do NOZ odpadá nezbytnost konstruovat doposud užívaný zvláštní smluvní typ upravený v obchodním zákoníku označený jako nájem podniku.

Propachtováním závodu se pachtýř stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které s provozem závodu souvisí. Z dluhů však pachtýř přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat (§ 2352 odst. 1 NOZ).

Pracovní poměr

Pracovní poměr i pracovní smlouva jsou instituty soukromého práva a práva a povinnosti založené pracovní smlouvou jsou právy a povinnostmi soukromoprávní povahy.

NOZ odkazuje ve svém ustanovení (§ 2401 odst. 1 NOZ) na úpravu pracovního poměru a práv a povinností zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru na zvláštní zákon (konkrétně zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce).

Jakkoli se úprava pracovního poměru vyhrazuje zvláštnímu zákonu, půjde právě o zákon zvláštní, vůči němuž plní občanský zákoník funkci zákona obecného.

V soukromoprávní oblasti je typická subsidiarita obecného zákona vůči zákonu speciálnímu, což ostatně potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 12. března 2008 Pl.ÚS 83/06.

loga

 

Tento portál byl financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR v rámci projektu Nové soukromé právo, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/80.00003.