Osvojení

NOZ se vydal cestou posílení ochrany osvojovaného dítěte a zdůraznění jeho zájmů v celém procesu osvojení, posílením ochrany práv rodičů dítěte, ale i dalších blízkých příbuzných dítěte.

NOZ se navrací k úpravě institutu osvojení zletilé osoby, který byl u nás znám do roku 1949.

Osvojenec – člověk, který má být osvojen. Osvojitel – fyzická osoba, která člověka osvojuje.

Popření otcovství

Podle dosavadní právní úpravy (§ 57 odst. 1 ZOR) může manžel do šesti měsíců ode dne, kdy mu vzniknou důvodné pochybnosti o tom, že je otcem dítěte, popřít u soudu otcovství. Nejpozději však může popřít otcovství do tří let od narození dítěte.

Podle úpravy NOZ se prodlužuje lhůta k popření otcovství. Manžel může popřít u soudu své otcovství do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o pochybnostech, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce. Popřít své otcovství u soudu může však nejpozději do šesti let od narození dítěte.

Délka popěrné lhůty stanovená NOZ je v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva: Rasmussen proti Dánsku a vychází i z délky popěrných lhůt stanovených v některých zahraničních právních úpravách (na Slovensku tři  roky, ve Francii pět a deset let).

Ve výjimečných případech může dojít k popření otcovství i poté, co již uběhly lhůty pro popření otcovství (§ 792 NOZ). Zásadní změna spočívá v tom, že NOZ upouští od zasahování nejvyššího státního zástupce, napříště bude v této věci rozhodovat soud.

Styk dítěte s osobou blízkou

Pokud má dítě k osobám příbuzným či společensky blízkým dlouhodobý citový vztah, pak mají tyto osoby právo se s dítětem stýkat.

Tyto osoby, jakož i dítě, mají právo domáhat se naplnění svého práva u soudu.

Rozvedená matka má syna s manželem z prvního manželství.  Po rozvodu si najde nového muže, za  kterého se po delší známosti provdá. Druhý manžel si velmi oblíbí jejího syna, chodí spolu na fotbal a všestranně si rozumí. Po deseti letech společného soužití si muž najde mladší atraktivnější ženu a s manželkou se rozvedou. Protože  rozvedená manželka na bývalého manžela zanevřela, neumožňuje bývalému manželovi stýkat se s jejím synem. To však bývalého manžela velmi mrzí a rád by tuto situaci vyřešil. Bývalý manžel má právo se i po rozvodu stýkat se synem své bývalé manželky.

Vychovává-li matka dítě sama a pomáhá jí v tom sestra, k níž má dítě hluboký citový vztah, pak má sestra právo se s dítětem stýkat i poté, co již nemají se sestrou vřelý vztah a sestra jí v tom brání.

Příbuzenství a švagrovství

Příbuzenství je vztah osob založený na pokrevním poutu, nebo vzniklý osvojením (§ 771 NOZ).

NOZ navrací pojem švagrovství, které naše soukromé právo znalo do roku  1964. Švagrovství je poměr obdobný příbuzenství. Vznik švagrovství je vázán na vznik manželství (nikoli např. registrovaného partnerství). Zánikem manželství švagrovství nezaniká v případě, že manželství zaniklo smrtí jednoho z manželů.

NOZ podrobněji upravuje vzájemná práva a povinnosti mezi rodiči a dětmi, které jsou založeny na rodičovské odpovědnosti.

• Právo dítěte stýkat se s druhým rodičem (§ 888 NOZ), pokud soud takový styk neomezí nebo nezakáže. Soud může určit podmínky styku (místo, kde k němu má dojít nebo určit osoby, které se mohou nebo nemohou styku účastnit).
• Povinnost rodičů vzájemně si sdělovat vše, co se týká dítěte a jeho zájmů (§ 890 NOZ).
• Povinnost a právo rodičů pečovat a spravovat jmění dítěte. Peněžní prostředky nesloužící ke krytí výdajů souvisících s majetkem dítěte musí rodiče bezpečně uložit (§ 896 odst. 1 NOZ).

Domácí násilí

Domácí násilí je v současné době upraveno např. v trestním zákoníku nebo občanském soudním řádu. Hmotněprávní úprava domácího násilí v soukromoprávní rovině chyběla, a proto to NOZ napravuje.

Jako příklad posloužila právní úprava Slovenska, Rakouska, Itálie a SRN. Ustanovení proti domácímu násilí (§ 751 – 753 NOZ) se vztahují i na ostatní osoby, které s manžely společně bydlí (§ 3021 NOZ).

Manželka bydlí s manželem ve společném bytě. Manžel ji však neustále bije a slovně napadá, a to nejen tehdy, když se opije. Pro manželku je tato situace již nesnesitelná a ráda by ji řešila. Svou situaci může vyřešit také tak, že podá soudu návrh, aby bylo druhému manželovi omezeno, případně i vyloučeno právo (nejdéle však na dobu šesti měsíců) v bytě bydlet. 

Bydlení manželů

NOZ výslovně zavádí ochranné ustanovení k bydlení rodiny (§ 747 a § 748 NOZ). NOZ rovněž upravuje bydlení po zániku manželství (§ 766 – 770 NOZ).

Manžel, manželka a jejich děti bydlí v bytě, se kterým má právo nakládat jen manžel (protože je jeho vlastníkem). Manžel pak nesmí bez písemného souhlasu manželky byt prodat nebo k bytu zřídit právo, jehož výkon by byl neslučitelný s bydlením rodiny. To je možné jen v případě, zajistí-li manžel rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním.

Manželé mají společné nájemní právo k bytu, v němž bydlí spolu se svými dětmi. Manžel se rozhodne bez písemného souhlasu manželky nájem ukončit. Manželka se proto může dovolat neplatnosti tohoto právního jednání manžela.

Jak zjistit, zda manželé mezi sebou smluvně upravili majetkový režim odlišně od režimu zákonného?

V současné době i podle NOZ vyžadují smlouvy, kterými se mění režim společného jmění manželů, formu notářského zápisu.

NOZ počítá se zavedením veřejného seznamu. Do veřejného seznamu se budou zapisovat smlouvy o modifikaci majetkového režimu, jen pokud to v nich bylo ujednáno; jinak na žádost obou manželů. Rovněž se do něho budou zapisovat i soudem zaslaná rozhodnutí o manželském majetkovém režimu. Zveřejněním ve veřejném rejstříku se smlouva stává účinnou vůči třetím osobám.

Rodinný závod

Inspirací pro začlenění rodinného závodu do NOZ byl italský občanský zákoník (čl. 230 bis Codice civile).

Jak již název napovídá, pracují v rodinném závodě členové rodiny a rodinný závod je ve vlastnictví některé z těchto osob. O zásadních otázkách rozhodují všichni členové bez zřetele na vlastnictví nebo spoluvlastnictví.

Již přes generace vlastní rodina Špačkových vinici na jižní Moravě. Na obhospodařování vinné révy, její sklizni, zpracování a prodeji se podílí všichni členové rodiny: dědeček, syn s manželkou a dvěma dětmi, švagrová manžela a dcera s přítelem. Celý vinohrad má ve vlastnictví jen dědeček. Na stará kolena si chce ale přilepšit a rozhodne se vinohrad prodat. Protože však jde o zdroj obživy celé rodiny, musí o prodeji vinohradu rozhodnout všichni zúčastnění většinou hlasů.

I přestože práva a povinnosti členů rodiny nejsou k rodinnému závodu upravena smlouvou (např. zakládající mezi stranami pracovní poměr), podílejí se členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu i na zisku z něho.

Vnučky pomáhají celé léto a o víkendech dědečkovi na vinohradu. Rády by si něco koupily na sebe, ale rodiče jim nedávají kapesné, tak poprosí dědu, aby jim za výpomoc něco dal. Jenže ten nemá pocit, že by jim musel něco dávat, proto by mohly podle současné právní úpravy nárokovat bezdůvodné obohacení. Podle NOZ se bude aplikovat rodinný závod.

Obvyklé vybavení rodinné domácnosti aneb ochrana rodinného majetku

Důraz je kladen na soubor movitých věcí, které slouží běžně nezbytným životním potřebám rodiny a jejích členů, nikoli na právní tituly k jednotlivým věcem.

Věci náležející k obvyklému vybavení rodinné domácnosti přestanou být dnem nabytí účinnosti NOZ součástí společného jmění (§ 3038 NOZ).

Manžel prodal ledničku, aniž o tom informoval svou manželku. Protože se nejednalo o věc zanedbatelné hodnoty, potřeboval k tomu souhlas manželky. Manželka se proto může dovolat neplatnosti právního jednání manžela.

Povinnosti a práva manželů

Současná právní úprava užívá pojem „vztahy mezi manžely“ (§ 18 – 21 ZOR).

NOZ nově upravuje:

• Právo manžela na informace o příjmech, stavu jmění a o stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech druhého manžela (§ 688 NOZ).

• Povinnost manžela brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností (§ 689 NOZ).